„Mám z toho velkou radost, protože se jedná o svazky s velkým historickým i kulturním významem. Jsem rád, že se nám pro ně ve spolupráci s odborníky podařilo zajistit vhodné podmínky. Poděkování také samozřejmě patří i řádu piaristů, kteří nám knihy s ohledem na zachování těchto děl budoucím generacím darovali,“ řekl k návratu knih do piaristické koleje starosta Radomil Kašpar.
Většina svazků pochází z poloviny 17. století, tedy z doby, kdy řád piaristů přišel do Litomyšle. Jejich zaměření je často vědecké. Najdeme mezi nimi řadu děl o astronomii a matematice, ale i díla s náboženskou tématikou. V knižním fondu jsou rovněž vzácné prvotisky i rukopisy. „Svazky byly původně v koleji, na zámku, následně se dostaly do regionálního muzea, ale při rekonstrukci budovy se musely přestěhovat. V uplynulých letech byly v úschově města a s restaurátory jsme pracovali na tom, aby se mohly vrátit zpět do koleje, kde byly před vším tím vynuceným stěhováním,“ uvedl Antonín Dokoupil, vedoucí Oddělení investic MěÚ Litomyšl. O významu knižního fondu pro naši historii svědčí i fakt, že byla nedávno podána žádost na jeho zapsání na seznam movitých kulturních památek.
Podle restaurátorů jsou knihy navzdory stáří a častému přemísťování v pořádku. „Z odborného hlediska mohu prohlásit, že jsou v poměrně dobrém stavu. Některé budou potřebovat větší restaurátorský zásah, ale bude to tak deset až dvacet procent z celkového počtu děl ve fondu,“ prohlásil Radomír Slovik, děkan Fakulty restaurování Univerzity Pardubice. Odborníci z této vysoké školy budou pro město o sbírku i nadále fyzicky pečovat a postupně ji katalogizovat. Tyto práce přijdou na řadu poté, co se knihy vrátí do svého „původního domova“.
Ne všechny knihy musely při stěhování z Regionálního muzea v Litomyšli pryč. Některé vzácné exempláře jsou tam i dnes vystavené ve stálé expozici. „Jedná se například o Krautschovy astronomické knihy ,Ad geographiam practicam´ a dílo o zatmění Slunce ,Conspectus opticus magnae eclipsis solis anno 1804´. Ignác Kautsch byl místní rodák působící převážně jako polní kaplan. Po svém penzionování žil od roku 1795 v litomyšlské koleji a věnoval se svým zálibám, k nimž patřila vedle historie také astronomie. Zabýval se hlavně problematikou zatmění nebeských těles,“ vysvětlil ředitel Regionálního muzea v Litomyšli René Klimeš a dodal: „Další knihou z tohoto fondu v naší expozici je astronomické pojednání rektora litomyšlské piaristické koleje Athanasia Langera, který zde působil na počátku 18. století. Je autorem nejstaršího dochovaného astronomického rukopisu, pojednávajícího o problematice určování polohy nebeských těles a měření času.“
Na tato vzácní díla se tak můžete v otvírací době zajít kdykoliv podívat. Tisíce knih z piaristické knihovny v příštích letech rovněž čeká digitalizace. Za opravu historických regálů, jejich zasklení a přípravu stěhování vzácných děl do piaristické koleje město zaplatí zhruba 420 tisíc korun.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
