Šik se dal na počítání účastí jednotlivých hostů poté, co byla o víkendu do pořadu věnujícímu se ten den konfliktu na Ukrajině pozvána nová mladá poslankyně Pirátů Katerina Demetrashvili.

„Tohle opravdu nechápu… Česká televize si pozve do dnešního Interview na ČT24 22letou studentku Demetrashvili, která se jen naprostou mimózností pirátských voličů jako totální ‚noname‘ dostala do Sněmovny,“ uvádí Šik. Ekonom kritizuje, že mladá politička měla komentovat zásadní geopolitické téma – rozhovor Trumpa se Zelenským a konflikt na Ukrajině –, přestože není odbornicí na mezinárodní vztahy. Podle něj to neodpovídá jejímu skutečnému přehledu a odbornosti.

Šik se proto rozhodl provést detailní analýzu: „Nedalo mi to, sedl jsem si a podíval se na tenhle pořad od začátku dubna. A začal počítat, kolikrát v tomhle pořadu byli politici vládní koalice včetně Pirátů (jeden blok) a kolikrát lidé z opozice (druhý blok).“ Z jeho počítání vyplynulo, že opoziční hlasy byly zastoupeny jen velmi málo, zatímco klasický vládní narativ dominoval.

Podle Šika se v dubnových pořadech objevovali politici SPOLU pětkrát, STAN jednou a Piráti jednou. Za opozici byly přítomny pouze ANO, SPD a Přísaha, a občas i experti či úředníci. „Nebudu vás napínat, jiný nepolitický názor na Ukrajinu než ten klasicky vládní, který jsme slyšeli nepřetržitě tři roky, tam nebyl od dubna ani jednou,“ konstatuje Šik.

V dalších měsících, jak dodává, situace nebyla výrazně vyváženější. „V červnu tam byli sedmkrát politici ze SPOLU, třikrát Piráti a třikrát STAN. Jo, a taky nechyběl ministr Lipavský. Politici z ANO tam byli dvakrát a dvakrát politici z SPD. Nikdo z Motoristů ani ze Stačilo! atd.,“ popisuje Šik. Podle něj stále převládali členové vládní koalice, zatímco nezávislí odborníci nebo opoziční politici měli jen omezený prostor.

Červencové pořady podle jeho výpočtů potvrzují trend: „Celkem šestkrát politici SPOLU, třikrát STAN a dvakrát Piráti. Mimoto dostali prostor i úředníci jako Baruška ze Zamini, Kopečný kvůli Ukrajině, Landovský za NATO, Šulc z Ministerstva obrany nebo Horská – poradkyně premiéra. Opozici v červenci zastupovala pouze Maláčová ze SOCDEM.“ Šik zdůrazňuje, že i v dalších měsících se opakoval vzorec, kdy opozice či menší strany dostávaly prostor jen minimálně.

Jan Lipavský

• ministr zahraničí

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

Podle Šika srpnové a zářijové pořady ukázaly, že vládní politici se pravidelně střídají, zatímco zástupci opozice byli jen výjimečně. „Srpen byl zajímavý. Lipavský stejně jako další vládní politici měli asi dovolenou, a tak tam byli pouze tři politici za SPOLU, dva za STAN a jeden Pirát. Zato měl čas opět protoKolář, Landovský za NATO, Kopečný za Ukrajinu nebo David Svoboda a také Pojar, Křeček, Romancov nebo režisér Kvapil. Za ANO tam byli politici dvakrát. Nikdo z SPD, Motoristů ani ze Stačilo! atd.“

Výsledky počítání za období od dubna do října Šik shrnuje: „Shrnuto podtrženo – byli šest měsíců před volbami plus říjen 35x v rozhovoru politici koalice SPOLU, 13x ze STAN, 11x od Pirátů, 8x z ANO, 6x z SPD, jednou z Přísahy a jednou ze SOCDEM.“

Konečné pořadí nejčastěji se objevujících hostů podle Šika je také výmluvné: „Na prvním místě se umístili ministr Lipavský, ministr Vlček ze STAN a Havlíček za ANO za pět účastí. Blahopřejeme. Na druhém místě se umístili ministr Dvořák ze STAN, vládní zmocněnec pro Ukrajinu Kopečný a Koten z SPD za čtyři účasti. Třetí příčku pak obsadil pan Michálek od Pirátů a pan Romancov z FSV UK za tři účasti od dubna doposud.“

Šik závěrem ironicky konstatuje: „Miluju nestrannost a veřejnoprávnost České televize.“ Jeho analýza podle něj ukazuje, že pořady ČT24 systematicky upřednostňují členy vládní koalice a vytvářejí obraz, který může diváky klamat ohledně skutečné pluralitní diskuse v médiích.

Psali jsme:

Dobře udělal, měl právo. Moravec našel zastání za předčasný konec

Rajchlův granát u Moravce. Porušení zákona. Ostrá debata skončila předčasně

Senátorka Ludková: ČT a šablonovité zpracování problematiky transgender

Babiš musí ovládnout ČT a BIS, padlo. „Občanská studená válka“ v Česku