Luhačovice: Ve městě můžete narazit na první Kameny zmizelých

03.01.2024 22:09 | Tisková zpráva

Do chodníku na Masarykově ulici v Luhačovicích byly zasazeny mosazné dlažební kostky, připomínající oběti holocaustu a nacistického režimu. Položení první sady Kamenů zmizelých inicioval Nadační fond Pramen Luhačovice.

Luhačovice: Ve městě můžete narazit na první Kameny zmizelých
Foto: wikipedia
Popisek: Luhačovice

„První pětice kamenů v podobě mosazných dlažebních kostek se jmény zmizelých luhačovických spoluobčanů byla instalována před domem rodiny Jelínkovy v Masarykově ulici dne 19. 12. 2023. Tento termín souvisí s datem, kdy členové rodiny Jelínkovy zahynuli v koncentračním táboře Osvětim,“ vysvětluje František Petrák z Nadačního fondu Pramen Luhačovice.

Letos bude instalace Kamenů zmizelých v Luhačovicích pokračovat, připomínky se objeví na dalších dvou místech. „Tento způsob, kdy o kameny zmizelých takříkajíc zakopneme a máme nutkání si o těchto lidech zjistit více, je nanejvýš důstojnou formou připomenutí si místních obětí holocaustu. Tak nebudou nikdy zapomenuty,“ věří místostarosta Daniel Mejzlík.

Anketa

Líbil se vám novoroční projev prezidenta Petra Pavla?

4%
35%
hlasovalo: 39669 lidí

Vilu, u které se první Kameny zmizelých objevily, si nechal postavit na konci 19. století Šalomoun Jelínek, který měl čtyři děti – Ellu, Bedřicha, Markétu a Marii. Po jeho smrti byl pokračovatelem rodinné hostinské, obchodnické a palírenské živnosti jeho syn Bedřich Jelínek. Jeho sestry se provdaly mimo Luhačovice. O rok mladší Bedřichova sestra Markéta jako jediná z luhačovických Jelínkových přestála holocaust.

Sestry Ella a Marie se svými rodinami už takové štěstí neměly, stejně tak rodina Bedřicha Jelínka. Při svém nuceném pobytu v uherskobrodském ghettu, kam byli luhačovičtí židé přestěhováni v květnu 1941, se Bedřich Jelínek zapojil do protinacistického odboje. Byl začten, přes rok vězněn a odsouzen k trestu smrti. Byl popraven ve Vratislavi dne 27. 5. 1943.

Bedřichova matka Flora a manželka Markéta odjely z Uherského Brodu s desetiletou dcerou Věrou a tříletým Jiříkem posledním transportem do Terezína. Po necelém roce pobytu v terezínském táboře byli všichni deportováni do Osvětimi. Byli zavražděni v plynové komoře, pravděpodobně v den svého příjezdu 15. prosince 1943.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Ing. Petr Beitl byl položen dotaz

Ukrajina

Dobrý den, co si myslíte o novém mobilizačním zákonu na Ukrajině? A měli bychom ,,vyhostit" Ukrajince, kterých se to týká? Mně to přijde nehumánní, Češi v minulosti (např. za okupace) taky ve velkém emigrovali a podle všeho se ani teď nehrnou do armády, a to nejsme ve válce. Ani já bych do války své...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Na Muchovu stezku vykročí i Brno

19:11 Na Muchovu stezku vykročí i Brno

Ivančice, Moravský Krumlov či třeba slovenské Piešťany a ode dneška čerstvě zámek Zbiroh a město Brn…