Nejvyšší příčka se dala tak trochu očekávat: Vyškov je dlouhodobě jedním z nejlepších měst s podmínkami pro podnikání na jižní Moravě. Vždyť za poslední dekádu skončil jednou třetí (2016), hned čtyřikrát na druhém místě (2010, 2013, 2015, 2018) a v letech 2012 a 2014 výzkum ovládl. „V celorepublikovém srovnání se pak městu zadařilo v roce 2010 šestým místem a také v roce 2014, kdy se umístilo na deváté pozici,“ připomněl vyškovský starosta Karel Jurka.
Vyškov může těžit především z velmi kvalitního podnikatelského prostředí, které ve výzkumu reprezentuje celkem čtrnáct kritérií zahrnujících například počet firem, vzdálenost k dálniční síti, míru nezaměstnanosti nebo průměrný měsíční plat. Vyškov je v této části výzkumu dlouhodobě v rámci celé České republiky dokonce jedenáctý. Za své úspěchy město vděčí také nízké kriminalitě nebo úrovni zdravotní péče.
Ocenění potvrzující, že je Vyškov v kraji z podnikatelského hlediska dlouhodobým lídrem, převzal v brněnském Urban centru v úterý 19. listopadu tajemník Městského úřadu Vyškov Ivo Klenk. „Za úspěchem stojí určitě souhra několika faktorů. Mimo rámec přímé možnosti ovlivnění je například dopravní dostupnost nebo nízká nezaměstnanost, i když na té se město podílí dlouhodobou politikou ve vztahu k rozvoji průmyslových zón, k podpoře podnikatelů obecně. Za městský úřad se snažíme být samozřejmě úřadem vstřícným a otevřeným,“ zmínil tajemník Klenk.
Do srovnávacího výzkumu se jednotlivá města nepřihlašují, ale jsou do vyhodnocení zařazena automaticky. „Výzkum má dobrou vypovídající hodnotu, neboť na danou problematiku pohlíží z mnoha stran. Analýzy, které z výzkumu plynou, nás pokaždé zajímají. Rádi z nich čerpáme a snažíme se výsledky využít při plánování aktivit města ve vztahu k podnikatelské sféře. Je naší snahou maximálně zpřístupnit město novým podnikatelským záměrům a otevřeně komunikovat nad případnými problémy. Součinnost z obou stran je velmi důležitá. Mnoho věcí pochopitelně ovlivnit nemůžeme. Často se jedná o drobnosti, které však mají ve výsledku velmi pozitivní efekt,“ konstatoval starosta Jurka.
Analytici dělí své hodnocení do dvou hlavních kategorií: podnikatelské prostředí a přístup veřejné správy. V rámci Jihomoravského kraje bylo hodnoceno 21 měst. Za posledních deset let se podnikatelům za podpory místní samosprávy velmi dobře vede také ve Slavkově u Brna, který skončil druhý, a v třetím Hodoníně.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
