_635495987304915212.JPG&id=36684)
Průzkum stromů na Vratislavově náměstí prováděla specializovaná firma letos v zimě. Dendrologové stromy vyšetřili tomografem, který jim umožnil nahlédnou do struktury kmenu a odhalit skryté dutiny nebo hnilobu. Výsledek je jednoznačný. Pokácet bude třeba asi 11 stromů.
„Stromy nejsou v tak špatném stavu, že by hrozil jejich akutní pád, takže s kácením bude možné počkat až na podzim. Budeme tak moci zároveň vysadit i stromy nové,“ říká správce městských lesů Zdeněk Krejčí.
Dendrologové připravili dlouhodobý plán na revitalizaci celého parku. Ten počítá nejen s kácením, ale také s novou výsadbou a přichází s celou novou koncepcí parku, jejíž realizace potrvá 10 let. „Některé velké stromy, které jsou dosud vitální, v parku zůstanou, přibudou keře a uvažujeme i s výsadbou stromů před budovou I. ZŠ,“ dodává Krejčí.
Stromům uškodila zejména nevhodná výsadba a neodborné zásahy v minulosti. Nepomáhá ani současné suché období, které dělá vrásky lesníkům po celé Vysočině. Kůrovcová kalamita se letos nevyhne ani Novoměstsku. „Situace není dobrá a zdá se, že se nezlepší,“ říká Krejčí. I když konkrétní rozsah škod ještě není jasný, protože kůrovec na konci dubna teprve vylétá, je jasné, že počet poničených stromů oproti loňsku naroste. „Počasí je proti nám. Jaro je i přes bohatou zimní nadílku suché, převažuje jihovýchodní proudění a v podstatě se opakuje situace z loňska. Já se obávám, že za několik let už prostě žádné lesy nebudou,“ říká Krejčí. Zároveň přiznává, že lesníci si se situací nevědí rady. „Změna přišla prostě moc rychle. Začalo to v roce 2015 a dnes už čelíme katastrofě.“ Problém podle něj tkví zejména v tom, že lesníci nevědí, co na vzniklých smrkových holinách vlastně sázet. Například buky potřebují polostín a vlhko a je jasné, že na vysušených pasekách, které po těžbě smrků zůstanou, se jim příliš dařit nemůže. Z nové výsadby kvůli suchu usychá až 50 procent sazenic. Je tedy otázkou, jak naše lesy budou v budoucnu vlastně vypadat. Jisté je, že se smrkem se můžeme rozloučit. „Já zkouším sázet směs různých druhů přípravných i hospodářských dřevin – břízy, buku, dubu, smrku. Sejeme ji tak, aby byla co největší šance, že se uchytí. Odhrneme hrabanku, aby bylo semínko v kontaktu s výživnou půdou, a zahrnujeme je. Slibuji si od toho hodně, ale ukáže až čas. Chybí nám prostě zkušenosti,“ dodává Krejčí.
Psali jsme:
_635495987304915212.JPG&id=36684)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
