Velká plocha na jihozápadním okraji Olomouce je dnes rozsáhlým brownfieldem, který čeká na rekultivaci a na nové využití, které prospěje lidem i přírodě. Než se tak stane, musí se připravit studie proveditelnosti a chybět nebude ani projednávání představ o proměnách lokality s veřejností.
„Na svahy nad Slavonínem jsme se vydali v rámci tradičního zeleného pátku z několika důvodů. Je to veliká a cenná plocha, která si rozhodně zaslouží náš zájem. Na tom, že se s ní musí v budoucnu něco udělat a postupovat přitom koncepčně, se shoduje vedení města i komise městské části,“ vysvětlil důvod cesty na tuto okrajovou lokalitu primátor Olomouce Mirek Žbánek.
Lokalitu vymezují ulice Na Stráni a Zolova, fort číslo XI, slavonínská zahrádkářská kolonie a dálnice. Jedná se o vyvýšené místo, které bylo nebo stále je z větší části zemědělsky využíváno. Nachází se zde betonové stavby úložiště kalů a vznikají tady pravidelně nelegální skládky. Díky rekultivaci prostoru by přitom vnikla velmi atraktivní přírodní a rekreační plocha se zajímavým výhledem na Olomouc.
Rekultivace prostoru by sice stála desítky milionů korun, nejde ale o nereálnou vizi. „Na revitalizaci prostoru bychom mohli získat dotace, jen je třeba nejprve stanovit konkrétní plán obnovy a vyřešit majetkoprávní vztahy. Tento brownfield leží na pozemcích města, betonové stavby patří zemědělcům,“ upřesnil primátor Žbánek.
Jaké využití toto místo nabízí? „Vnímám to tak, že jde o klidné místo s nevyužitým potenciálem, které je blízko přírodě, je z něj jedinečný výhled na Olomouc a zároveň je i dobře dostupné. Měl by zde tedy vyrůst klidný veřejný prostor, který by s centrem města spojovala plánovaná cyklostezka,“ popsal obecně základný charakter představy primátor Žbánek. Pokud jde o zmíněnou cyklostezku, ta by měla navazovat na stávající cyklostezku do Nedvězí a měla by vést po městských pozemcích. Ideální by bylo, kdyby vedla po horizontu, odkud je výhled na město.
„Co se týče obnovy krajiny, měla by stát na čtyřech pilířích. Je třeba zajistit protierozní opatření, pracovat s krajinnou zelení, pečlivě zakomponovat do projektu vodní a mokřadní biotopy kvůli zadržování vody v krajině a konečně počítat i s biodiverzitou, vytvářet zde například broukoviště, útočiště pro plazy a podobná místa,“ popsal vedoucí odboru životního prostředí Petr Loyka.
Přípravy projektu se ujme útvar hlavního architekta. Musí se projednat revitalizace brownfieldů a koordinace postupu se zemědělci. O lokalitě by měla jednat rada města. V budoucnu proběhnou na toto téma i veřejná projednání. Současně bude město usilovat o nalezení vhodného dotačního zdroje. Projekt lze začlenit i do Místní agendy 21.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
