„Varovný systém v podobě, v jaké dnes v Olomouci je, vyžaduje časté opravy a nákladnou údržbu. Tento systém je zastaralý a mnoho jeho součástí už je na pokraji životnosti,“ uvedl 1. náměstek primátora Martin Major. Nynější varovný a informační systém je založen na kombinaci sirén a obecních rozhlasů, přičemž většina sirén pochází z let 1999 až 2006 a obecní rozhlasy ze 70. a 80. let minulého století. Konkrétně je v Olomouci 44 elektronických sirén a v městských částech Lošov, Radíkov, Svatý Kopeček, Droždín, Holice, Chomoutov, Topolany, Nedvězí, Slavonín a Nemilany jsou obecní rozhlasy. Součástí systému jsou i vodočetné a srážkoměrné stanice. Velkým nedostatkem starých drátových obecních rozhlasů je skutečnost, že nejsou napojeny na jednotný systém varování a vyrozumění HZS Olomouckého kraje. „Modernizace stávajícího systému vyrozumění a informování je tak z důvodu končící životnosti převážné většiny stávajících prvků otázkou blízké budoucnosti,“ dodal Martin Major.
Radní už v říjnu minulého roku rozhodli o zpracování technicko – ekonomické studie. Tu na základě veřejné soutěže zpracovávala společnost RH elektroprojekt. Zpracovatel nyní radním předložil tři varianty řešení, založeného na vybudování husté sítě digitálně řízených rozhlasů ve všech částech města. „Sirény by v takové koncepci měly jen dožívat, dominantním zdrojem informací pro občany budou právě dálkově řízené rozhlasy,“ vysvětlil náměstek Major. Velkou výhodou a přidanou hodnotou tohoto řešení je, že všech 27 městských částí Olomouce získá vlastní rozhlas, který může využívat nezávisle. Jednotlivé KMČ tak mohou obyvatele svých částí informovat o aktualitách a dalších sděleních. Teprve v případě vzniku mimořádné události nebo krizové situace budou rozhlasy řízeny společně z jednoho centra.
Výhodou takového projektu je možnost zahrnout do něj také další prvky, jako jsou vodoměrné stanice či stanice, monitorující stav ovzduší. Pořízení moderního varovného systému radním doporučila jak Bezpečnostní rada města Olomouce, tak i bezpečnostní komise. Takto zásadní modernizace celého systému je samozřejmě finančně nákladná. „V tomto směru je důležité, že se nyní nabízí možnost využít dotačních titulů, které budou vypsány z Operačního programu Životní prostředí,“ doplnil Martin Major. Pro celý projekt v jeho maximální verzi by to znamenalo získat dotaci ve výši přes 50 milionů korun při celkových nákladech zhruba 73 milionů korun.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
