„Jsme na začátku roku, jehož letopočet končí osmičkou. Takzvané osmičkové roky byly pro náš stát i náš národ velmi osudové. Ať už se týká roku 1918, který je v naší historii významným pozitivním milníkem, tak let 1938, 1948 nebo 1968, které jsou pro naši zemi historickým mementem. Ve všech těchto případech hrála významnou a nenahraditelnou roli naše národní pospolitost, cit pro správně hrdé vlastenectví, odhodlání chránit základní lidské a občanské hodnoty,“ uvedl primátor města Pardubic Martin Charvát. „Naším úkolem je zas a znovu si tyto hodnoty uvědomovat a předat je dál našim dětem. Město proto letos významně podpoří celou řadu akcí týkajících se významných osmičkových výročí a jsem přesvědčen, že budou důstojnou připomínkou pro všechny generace,“ dodal primátor Charvát.
„Je důležité a dobré připomínat důležité události historie zas a znovu, ať už jako poděkování a projev úcty předchozím generacím, nebo jako připomínku milníku, z něhož se třeba si vzít ponaučení do budoucna. Právě to je v dnešní době, kdy sílí hlasy extremistů, důležitější než kdy jindy,“ uvedl náměstek pro kulturu Jakub Rychtecký. „Na pokrytí rozpočtu akcí ve vztahu k „osmičkovým“ výročím vyčlenilo město v rozpočtu částku 1 400 000 korun, podzimní část městských slavností se ponese v duchu první republiky, připomeneme si též vyústění událostí Pražského jara v roce 1968 - počítáme s undergroundovým festivalem, kde se podařilo propojit tři pardubické hudební kluby,“ řekl náměstek Jakub Rychtecký.
Akce směřující k připomenutí těchto významných osmičkových výročí budou konány v průběhu celého roku, město jako koordinátor oslav pro přehlednost zpracovalo plánované akce kulturních a vzdělávacích institucí pro občany a návštěvníky města do jednoho propagačního materiálu, který bude distribuován v infocentrech, u jednotlivých pořadatelů i v rámci veletrhů cestovního ruchu.
„Stoleté výročí připomene už březnový zahajovací koncert Pardubického hudebního jara, kdy v aréně představí Česká filharmonie cyklus šesti symfonických básní českého skladatele Bedřicha Smetany Má vlast, inspirovaný českou historií, legendami a krajinou. V režii města pak proběhnou oslavy zejména v rámci podzimní části Městských slavností (11. – 14. 10. 2018) s leitmotivem „Pardubice v 1. republice“, vyvrcholení oslav proběhne jako v ostatních městech 28. října, tedy v samotný Den české státnosti,“ upřesnil vedoucí oddělení kultury Martin Karas.
Přijměte naše pozvání na některou z mnoha akcí v Pardubicích, které si budou v roce 2018 připomínat toto důležité výročí. Věříme, že si z široké nabídky, kterou posíláme v příloze, vybere každý.
Československý stát byl odkazem touhy českého a slovenského národa po samostatnosti, což se projevilo v mohutných masových demonstracích na konci října 1918. Vznik Československa umožnilo mocenské vakuum, které nastalo na sklonku první světové války ve střední Evropě porážkou a rozvratem nejen Rakousko-Uherska, ale i Německa a revolucí otřásané ruské říše. Po vyhlášení samostatnosti Československa se konaly ve městech i v obcích oslavy, slavnostní průvody a bohoslužby. Lid jásal nad nabytou samostatností i nad koncem války.
Slavilo se i v Pardubicích. V dochované kronice z roku 1918 se píše: „Rok 1918 jest nejpamátnějším ve dvacátém století nejen pro Pardubice, ale pro celý český národ, neboť skončila se v něm nejen světová válka, ujařmění národa, jenž se dočkal dne 28. října své samostatnosti, svobody, jejíž červánky se ukazovaly již na počátku tohoto roku. Dne 20. března po Tříkrálové deklaraci byla založena Česká státoprávní demokracie v Pardubicích, dne 14. října učinilo obecní zastupitelstvo projev proti vyvážení obilí z Čech, pro přeložení českých pluků do Čech a pro ideu sebeurčení národů. A již dne 28. října radostně pozdravili a oslavili obyvatelé Pardubic prohlášení samostatnosti českého národa. Smýšlení a vděk daly Pardubice najev , když zvolili T. G. Masaryka, G. Habrmana, Aloise Jiráska, Aloise Rašína a Václava Klofáče čestnými občany a přejmenovaly dvě hlavní třídy na třídu Wilsonovu a třídu Masarykovu. Z jiných pamětihodných událostí vytýkáme napřed založení Husovy lidové školy, vypsání soutěže na stavbu krematoria, založení odborné školy pro strojní výrobu obuvi, rozšíření elektrického osvětlení, vydání Divišova díla Památky Pardubic a okolí, resignaci starosty J. Sochora a opětné vycházení časopisu Osvěta lidu.“
Utvořením vlády se Československo zařadilo mezi vítězné dohodové státy, účastnilo se jednání na Pařížské mírové konferenci v roce 1919 a spolupodepsalo mírové smlouvy. Na konferenci byly stanoveny hranice nového státu a v mírových smlouvách byla zakotvena existence poválečné Evropy i Československa. Tento versailleský systém, jeho udržení a obrana se stal základem celé československé politiky. Proto se také Československo od počátku významně angažovalo v činnosti Společnosti národů, která vnesla do mezinárodních vztahů 20. století kvalitativně nový, demokratický prvek: na místě dosavadního suverénního rozhodování velmocí získaly členské státy Společnosti národů – velké i malé – právo podílet se na společných mezinárodních jednáních a právo řešit konflikty jednáním u kulatého stolu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
