Například v roce 2018 nepokryly poplatky obyvatel ani 60 procent veškerých nákladů. Poplatek za odpad se přitom již 14 let prakticky nezměnil, činí 500 korun na obyvatele a rok.
„Domnívám se, že po tolika letech a stále rostoucích nákladech města na odpadové hospodářství, je čas poplatek za odpad upravit. Pokud by obyvatelé měli platit podle skutečných nákladů, které na odpadové hospodářství vynaložíme, stálo by to každého ročně 802 koruny. My zvažujeme zvýšení stávajícího poplatku o 150, případně o 190 korun. Já osobně se přikláním k nižší variantě, tedy navýšení o 150 korun na celkových 650, ale konečné slovo bude mít zastupitelstvo města,“ řekla náměstkyně primátora Helena Dvořáčková.
Ve hře přitom nejsou malé peníze. Celkem město v příštím roce vydá na sběr a likvidaci odpadů zhruba 73,7 milionu korun. Pokud by zůstal poplatek za odpad na úrovni letošního roku, doplatilo by město ze svého rozpočtu na odpadové hospodářství téměř 30 milionů korun. Naopak poplatek zvýšený o 150 korun by přinesl do městské kasy zhruba 57 milionů korun, město by na odpadové hospodářství muselo z rozpočtu uvolnit „jen“ 17 milionů korun.
„Přestože se v posledních letech poplatky nezvyšovaly, náklady na odpadové hospodářství vzrostly z původních cca 45,5 milionů na současných 73,7 milionu. Průběžně totiž zvyšujeme úroveň služeb poskytovaných v oblasti odpadového hospodářství, zejména v separaci odpadu,“ konstatovala náměstkyně. Pardubice se dlouhodobě snaží občany ke třídění odpadu motivovat. Každoročně přibývají kontejnery na separovaný odpad i četnost jejich výsypů, rozšiřují se i komodity, které mohou občané třídit. Vedle tradičního odděleného sběru plastů, papíru, skla a podobně město například zavedlo svoz bioodpadu ze zahrad a nejnověji také jedlých olejů. Během posledních let přibyly také dva nové separační dvory. Obyvatelé tak mohou ukládat odpady na devíti místech v různých částech města. Zhruba třetina odpadků, které vyprodukují, se po separaci vrací k opětovnému využití.
Psali jsme:
autor: PV
