Dnes je na vilu vystaven demoliční výměr. Rozhodnutí o odstranění černé stavby už potvrdil i soud. Stavebník se stále snaží verdikt zvrátit. Má naději na úspěch?

Z mého pohledu i z pohledu stavebního zákona ne. Pan Holeček se již na samém počátku rozhodl riskovat. Porušil snad všechny zákonné normy, které porušit mohl. Staví totiž na vlastním pozemku, ale v místě, které není podle územního plánu určeno k zástavbě ale je rekreační zelení. Od počátku věděl, že na tuto stavbu nemůže stavební povolení získat, neboť staví v rozporu se zákonem. Dnes si stěžuje, že trváme na jeho dodržení. Já si pořád myslím, že zákon platí pro všechny. Pokud budeme hledat cestu, jak jej kvůli panu Holečkovi obejít, dáme na venek jasný signál, že v Pardubicích si mohou alespoň někteří lidé dělat co chtějí. A to není dobře, takové město snad nechceme.

Miloš Holeček ale argumentuje i tím, že v jiných případech město vyšlo černým stavebníkům vstříc a v jeho případě náhle trvá na dodržení zákona.

Ty případy byly zcela odlišné. Právě v tom, že tyto černé stavby nebyly v rozporu s územním plánem. Například kauza společnosti D+D Park, která začala bez povolení se stavbou logistického centra, byla odlišná právě tím, že pozemky na nichž je tato stavba umístěna jsou podle územního plánu vhodné pro logistiku, lehkou průmyslovou výrobu a podobně. Investoři tehdy po zásahu stavebního úřadu černou stavbu zastavili, dodali všechny potřebné podklady na jejichž základě jim stavební úřad musel vydat dodatečné stavební povolení. Tak to stanoví zákon, ať se nám to líbí nebo ne. U pana Holečka tuto řešení ale nepřipadá v úvahu, protože okamžitě narazí právě na rozpor s územním plánem.