Peníze se nejvíce čerpaly na mzdy asistentů pedagoga, školních asistentů a chův pro školky, kde je více dětí mladších tří let. Školy úspěšně podávají žádosti také do druhé vlny šablon, které letos znovu vyhlásilo MŠMT v rámci Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání. Nově si mohou požádat také základní umělecké školy a domy dětí a mládeže.
Šablony – projekty formou zjednodušeného vykazování – jsou předem stanovené typy podpůrných opatření, ze kterých si mohou školy vybrat podle své potřeby a skladby dětí a žáků a zjednodušenou formou požádat o dotaci. „Školy tuto finanční podporu využívají zejména na zajištění asistentů pedagoga, školní asistenty a chůvy pro nejmenší děti, které ve školce potřebují mnohem větší péči. Část peněz jde i na rozvoj spolupráce s rodiči dětí a žáků, vzdělávání pedagogů a výměnu zkušeností,“ vysvětluje náměstek primátora pro školství Jakub Rychtecký.
Stát musí garantovat stabilní financování
V první ministerstvem vypsané výzvě v roce 2016 získaly pardubické školy přes 30 milionů korun, přičemž o finanční podporu zažádalo celkem 23 mateřských a 16 základních škol. Do těch mateřských putovalo více než 10 milionů korun, základní školy obdržely necelých 20 milionů korun. Nyní je vyhlášeno druhé kolo těchto tzv. šablon, kdy je opět výhodou dotačního titulu, že umožňuje stoprocentní financování projektu vzdělávacího zařízení. Město tak z pozice zřizovatele z vlastního rozpočtu nezaplatí ani korunu na spolufinancování. „Každá základní a mateřská škola může získat 300 000 korun plus dalších 2500 korun na každé dítě. Cílem obou výzev je podpořit nejen mateřské a základní školy. Prosazovali jsme, aby nově mohli žádat o dotaci také základní umělecké školy a domy dětí a mládeže, a to se podařilo. Podpora je vždy určena na rozvoj inkluze, tedy společného vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, kterých je v pardubických školách a školkách více než 700, s ostatními dětmi v běžných třídách,“ informuje náměstek Rychtecký.
Ten oceňuje skutečnost, že je možné získat finanční prostředky na tyto potřebné aktivity vyvolané zákonnými změnami. Stát však podle něj musí do budoucna zřizovatelům MŠ a ZŠ garantovat stabilní financování v rámci inkluzivních opatření přímo ze státního rozpočtu. „Evropské dotace tady nebudou věčně. Z dlouhodobého hlediska není možné, aby stát na obce a města neustále přenášel nové úkoly a zároveň nezajistil jejich systémové financování,“ varuje na závěr Jakub Rychtecký.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
