Od 18 hodin pokračoval více než hodinu trvající slavnostní program s hudebním doprovodem ve Velké synagoze. Akce se zúčastnili zástupci židovské obce včetně vrchního zemského rabína Karola Sidona, zástupci velvyslanectví Izraele, Německa i Kanady, biskup Tomáš Holub, emeritní biskup František Radkovský. Přítomen byl také ministr kultury a bývalý primátor města Plzně Martin Baxa. Za město Plzeň si historický okamžik znovuotevření nenechali ujít primátor Pavel Šindelář, náměstci Eliška Bartáková a Michal Vozobule a radní Veronika Jilichová Nová a Vlastimil Gola. Velká synagoga byla zaplněna do posledního místa, včetně obou galerií. Záštitu nad slavnostním znovuotevřením, které moderovala Jana Peroutková, převzali předseda vlády České republiky Petr Fiala a ministr kultury Martin Baxa.
V průvodu se stovkami lidí šli za zpěvu Davidových žalmů rabíni a zástupci židovských komunit z celé České republiky v čele s vrchním zemským rabínem, ti si předávali nesení Tóry. Slavnostní program zahájilo právě uložení Tóry předsedou plzeňské židovské obce Jiřím Löwy spolu s Karolem Sidonem do schránky Aron ha-kodeš uvnitř Velké synagogy. „Synagoga je postavena kolem Tóry. Střed, kolem kterého se vše točí, je Tóra,“ uvedl Jiří Löwy, jenž chce především synagogu otevřít veřejnosti pro široké využití, které dalece přesahuje původní sakrální význam, a přeje si, aby se stala prostorem pro živou kulturu Plzně.
Uložená Tóra nepochází z Plzně, ale z bavorského Straubingu. Je stále záhadou, jak se dostala do západočeské metropole. Plzeňská židovská obec má tři Tóry, největší má na výšku metr. Díky sbírce, v níž se podařilo vybrat přes půl milionu korun, nechala obec Tóru dozdobit tradičními doplňky – stříbrnou korunou s horským křišťálem a zlacenými zvonečky a židovskou hvězdou, stříbrným štítem znázorňujícím novorománské průčelí synagogy a ukazovátkem s křišťálem. O výzdobu se postarali návrhář a šperkař Petr Vogel a klenotník Jiří Urban. Teprve před několika týdny se s pomocí luminiscenčních metod podařilo identifikovat donační nápisy na nástavcích Tóry a rozkrýt jména dárce, jímž byl Abraham Eliezer Pfeiffer. Ten ji věnoval v roce 1896 při příležitosti narození svého syna Jaakoba Chaima.
Jste pro zbudování základny NATO na českém území?Anketa
Martin Baxa ve svém projevu připomněl, že se jedná o zcela výjimečnou příležitost. „Dnes jsme v této překrásné budově svědky protínání hned několika zásadních rozměrů lidské existence: víry, historie, kultury, respektu k tradici, úcty k předkům a také krásy. Je mi ctí být při otevření nové kapitoly v dějinách plzeňské Velké synagogy a pevně věřím a doufám, že se takového dne brzo dočkají dnes těžce zkoušené synagogy na východě Ukrajiny. Že se ta v Mariupolu dočká před válkou plánované opravy, že se Zlatá růže v Dnipru, která se v těchto dnech změnila v uprchlické centrum, vrátí ke svému původnímu účelu, že lidé zas budou moci v klidu uctít památku obětí v Babim Jaru,“ řekl ministr kultury Martin Baxa. S proslovem vystoupil také Jiří Löwy, Radovan Kodera, autor nové stálé expozice synagogy, a autor zdobení na Tóru Petr Vogel.
Po proslovech již následoval hudební program, zněly skladby inspirované židovskými modlitbami upravené pro danou příležitost. Zazněla také symfonie Dětské transporty do Terezína – 5774. Skladby secvičili žáci z plzeňských základních uměleckých škol a dětského sboru Divadla J. K. Tyla Kajetán za doprovodu studentů Konzervatoře Plzeň pod taktovkou dirigenta Jiřího Štrunce. Dramaturgem slavnostního večera byl Peter Györi.
Synagoga je od pondělí 11. dubna přístupná veřejnosti denně od 10 do 17 hodin s výjimkou sobot a židovských svátků. Městská organizace Plzeň-TURISMUS bude nabízet dva prohlídkové okruhy Velké synagogy. První z nich je Velká synagoga s návštěvou věže. Během komentované prohlídky se seznámí účastníci jak s průběhem výstavby a rekonstrukce synagogy, tak s historií Židovské obce v Plzni a prohlédnou si stálou expozici TADY ŽILI ŽIDÉ. Specialitou prohlídky je návštěva jedné z jejich věží. Druhým prohlídkovým okruhem je Velká synagoga s nahlédnutím do Rabínského domu. Vstupenky jsou v prodeji v plzeňském infocentru a na portálu Plzeňská vstupenka. Velká synagoga nabízí stálou expozici TADY ŽILI ŽIDÉ na severní a jižní galerii. Tématem je historie a současnost židovských památek Plzeňského kraje a je instalována v elektronické podobě v osmi obrazovkách umístěných ve stojanech na obou bočních galeriích.
Kompletní rekonstrukce interiéru synagogy i oprava Rabínského domu začala v roce 2019. Hlavní loď synagogy nabídne koncertní prostor s dobrou akustikou a až zhruba tisíci místy pro diváky. Celkové náklady na opravu dosáhly sta milionů korun, majoritní podíl byl hrazen prostřednictvím dotací Evropské unie (IROP), zbylou část hradila Židovská obec Plzeň.
Velká synagoga v sadech Pětatřicátníků je s katedrálou svatého Bartoloměje dominantou Plzně.
Velká synagoga v Plzni:
- Stavba podle návrhu vídeňského architekta Maxe Fleischera a plzeňského stavitele architekta Emanuela Klotze probíhala v letech 1888–1892.
- Postavena je v novorománském slohu a je vedle synagog v Jeruzalémě, New Yorku a Budapešti jednou z největších na světě.
- Byla postavena především z prostředků, které mezi sebou vybrali plzeňští židé.
- Během druhé světové války byla využívána jako skladiště, po jejím skončení v ní opět probíhaly bohoslužby, ale jen do roku 1973. Poté byla opuštěna a chátrala.
- V roce 1992 byla vyhlášena národní kulturní památkou. V 90. letech minulého století prošla první rozsáhlou rekonstrukcí. Od té doby byla otevřena nejen k bohoslužbám, ale byla přístupná široké veřejnosti a konaly se v ní výstavy i koncerty.
- Na podzim roku 2019 byla opět uzavřena, aby v ní mohla proběhnout další rozsáhlá rekonstrukce i restaurování maleb, uměleckých a řemeslných předmětů.
- Na Velké synagoze jsou umístěny desky Desatera (božích přikázání) a v té, která označuje přikázání nezabiješ, je stále patrná stopa po kulce z druhé světové války. Stopa po kulce byla v destičce symbolicky ponechána.
- Velká synagoga v Plzni je jedním ze zajímavých turistických cílů a na její propagaci spolupracuje Židovská obec Plzeň s organizací Plzeň – TURISMUS. Před jejím uzavřením v roce 2019 ji ročně navštívilo 16 až 18 tisíc lidí.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
