„Jedli obrovskou sázeli manželé Křížovi na své zahradě před čtyřiceti lety a my jsme moc rádi, že nám ji nabídli. Plzeň tak bude asi jediným městem s tak velkou vánoční jedlí obrovskou, která se u nás obvykle vysazuje hlavně v parcích,“ řekl primátor města Plzně Martin Baxa. Jedli vysadil tchán spolumajitele pod ořešákem, který jí stínil. Aby se jí lépe dařilo, Křížovi tehdy asi jeden a půl metru vysokou jedli po pár letech přesadili na lepší místo blíže k domu, kde roste dodnes. Nyní jim jedle stíní hlavně okna v prvním patře, a tak se ji rozhodli pokácet. Místo ní chtějí vysadit jabloň.
„Správa veřejného statku se postará o pokácení i odvoz. Pro výběr nejsou důležité jen kvality nabízeného stromu, ale také přístupnost techniky do místa, kde strom roste. Jeřáb a odvozní souprava musí mít dostatek prostoru s pevným podkladem pro naložení řezaného stromu. Při transportu leží pokácený strom na ocelových podpěrách, aby nedošlo k poškození větví,“ uvedl náměstek primátora pro oblast dopravy a životního prostředí Michal Vozobule.
„Letos jsme vánoční strom vybrali opravdu až na poslední chvíli,“ řekl Richard Havelka z Úseku lesů, zeleně a vodního hospodářství Správy veřejného statku města Plzně a dodal: „Nabídek nebylo mnoho a převažovaly ty z mimoplzeňských lokalit. Ti, kteří mají na svých pozemcích vzrostlý exemplář smrku, jedle nebo douglasky, by už teď měli zvažovat, zda by z něj nechtěli udělat za dva až tři roky vánoční strom na plzeňské náměstí.“
„Vzhledem k nutnosti dostatku prostoru pro nakládku a bezpečný odvoz bohužel musíme nabídky jedinců na vánoční strom například ze zahrádkářských kolonií odmítat,“ vysvětlil Miloš Pacolt ze Správy veřejného statku města Plzně, který spolu s kolegou celou tuto akci každoročně koordinuje. Od roku 1992 bylo použito pro plzeňské vánoční stromy 13 smrků ztepilých, osm smrků pichlavých, čtyři douglasky, dvě jedle bělokoré a jen jedna jedle ojíněná a jedna kavkazská. Nejvíce vánočních stromů, celkem 16, pochází ze zahrad a veřejných prostranství ve městě Plzni, pět stromů rostlo na lesních porostech města, ostatní jsou ze zahrad okolních obcí. Po jednom stromu je z Ledců, Zbůchu, Nezvěstic, Nebílovského Borku, Radobyčic a Kařezu. Ze Štěnovic pocházejí dva plzeňské vánoční stromy.
Kácení letošního stromu se uskuteční v pátek 12. listopadu v dopoledních hodinách, na plzeňské náměstí ale dorazí odvozní souprava po 22. hodině, aby neomezovala dopravu ve městě. Strom odřízne takzvaně v závěsu dřevorubec, nakládat a transportovat jej bude firma APB – PLZEŇ, a. s. Celkem 15 metrů dlouhý strom pak bude usazen s pomocí menšího jeřábu před půlnocí téhož dne do jeden a půl metru hlubokého otvoru na náměstí.
Jedle obrovská (Abies grandis) pochází ze Severní Ameriky a do Evropy byla dovezena spolu s dalšími dřevinami pro zámecké parky Davidem Douglasem v roce 1831, jako například douglaska tisolistá. U nás bývá pěstována jako okrasná dřevina, v USA je oblíbeným vánočním stromem. Roste velmi rychle a vytváří velké množství dřevní hmoty, která se využívá jako zdroj vlákniny, řeziva a nepříliš kvalitního stavebního dříví. Ve své domovině se dožívá stáří okolo 250 až 300 let, v evropských podmínkách obvykle méně. Američtí indiáni využívali její silně aromatické pryskyřice k vymazávání lodí a vnitřků budov.
Správa veřejného statku města Plzně je příspěvkovou organizací města Plzně, která se dle statutu města stará o městské nemovitosti, jejich údržbu a rozvoj. V její kompetenci tedy je správa, údržba městských komunikací včetně některých chodníků a stezek, správa veřejného osvětlení a světelného signalizačního značení, správa a údržba lesů, rybníků ale i většiny kašen, fontán, pump a pítek a vybraných parků a lesoparků, jako jsou např. Borský park, Lochotínský park, Lobezský park, park Potoční a Košutecké jezírko či lesoparky Homolka a Špitálský les.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
