Toto těleso válce, původně spočítané vzduchotechniky na výšku 15 metrů, bylo na přání občanů o 10 metrů zvýšeno. Tímto se za nesouhlasu památkových orgánů výrazně propsalo do horizontu Střešovic a upozornilo na nutnost řešit dále vlastní pojednání tohoto tělesa. Hlavní město Praha jako investor vybralo na základě výtvarné soutěže návrh výtvarníků vedených F. Diazem na opláštění a výtvarné zpracování celého tělesa. S tímto řešením nesouhlasili na straně jedné občané, kteří vytýkali řešení málo zeleně, na straně druhé pak MČ Praha 6, která si kladla otázku, zda nový prostor s betonovým válcem nelze začlenit do systému veřejných prostor městského parteru. Z těchto důvodů došlo k dohodě s městem o možnosti zpracování nového návrhu na řešení vzhledu betonového válce a to již s možností zapojení prostor parteru a příslušných ulic do řešení.

Na základě této dohody vyhlásila městská část Praha 6 veřejnou ideovou anonymní soutěž na pojednání válcového tělesa a souvisejících prostor. Z protokolu poroty uvádíme celkové hodnocení a hodnocení návrhů, které se dostaly do 3. kola.

Celkové hodnocení:
Soutěž byla vypsána jako ideová, to znamená, že jejím úkolem bylo nalézt nejvhodnější variantu využití předmětného prostoru v rámci městského parteru a zapojení objektu výdechu MO do kontextu okolí. Soutěže se zúčastnilo 59 soutěžících (eventuálně týmů) profesionálů i amatérské veřejnosti. Z pozice oslovení veřejnosti splnila soutěž svůj účel.

Původní představa výtvarného pojednání výdechového objektu jako uměleckého díla bez práce s prostorem byla touto soutěží překonána. Potvrzen byl naopak záměr zapojení tohoto místa do struktury veřejných prostranství, zklidnění (dnes již zaslepené) ulice Nad Octárnou a doplnění parteru městským mobiliářem. Otázkou je volba možnosti využití vlastního tělesa výdech MO. Nejčastější doporučované funkce byly nosiče pro vyhlídkovou plošinu, horolezecké stěny či doplnění o samostatný artefakt (hodiny či periskop, možnost městské knihovny či vertikálního bludiště je již za hranou reálna).