„Mám za sebou 31 odběrů na Slovensku i v Přerově, ale bohužel jsem ze zdravotních důvodů s dárcovstvím musel skončit. Krev daroval i můj otec, manželka a dárkyněmi jsou i obě dcery. Aktivně daruje i většina našeho oddělení – lékaři i sestřičky. V nejbližší rodině naštěstí nikdo napřímo krev nepotřeboval, ale tetička a strýc měli nádorové onemocnění a bez darované krve se neobešli,“ říká primář.
Darování krve je bezpečné
Podle Repovského stále kolují mezi lidmi mylné obavy z darování krve. „Někdo se bojí, že mu darování ublíží, že se mu nebudou po odběru tvořit krvinky, že to vyvolá leukemii či ‚vysuší‘ kostní dřeň, ale to je nesmysl. Ani se zde nikdo nemůže nakazit – na odběry se používají vždy nové sterilní soupravy. Dárce se s krví jiného dárce vůbec nedostane do kontaktu,“ zdůrazňuje Repovský. Při jednom odběru se dárci odebere 450 mililitrů krve. Objem cirkulující krve se obnoví zhruba do hodiny až hodiny a půl, samotné krvinky se u zdravého člověka obnoví do dvou týdnů. „Člověk cítí jen vpich, samotný odběr je pak zcela bezbolestný. Někteří dárci přijdou i přes svůj strach a jsou pak na sebe hrdí, že ho dokázali překonat,“ popisuje primář.
Využití krve
Krev, kterou na hematologicko-transfúzním oddělení odeberou, se pak dál zpracovává na červené krvinky, na krevní destičky a plazmu. Jeden dárce tak teoreticky jedním odběrem může pomoci hned třem různým pacientům. Separací je možné případně připravit z krve i leukocyty, které se ale používají velmi málo na specializovaných pracovištích po transplantacích. Plná krev se používá především při akutních krváceních po různých nehodách. Nejčastěji se dává takzvaná komponentová transfúzní léčba. „Krev je totiž přeci jen cizorodá tkáň a může vyvolat imunitní reakci – pacient, který ji potřebuje, je často nějakým způsobem oslabený, a proto se mu dává jen ta konkrétní složka, kterou potřebuje. Když chybí hemoglobin, dostává červené krvinky, pokud má krvácivé komplikace či je předávkovaný léky na ředění krve, dává se plazma, která obsahuje kolagulační látky – a když mu chybí destičky – nejčastěji po chemoterapii – tak dostává trombocyty,“ vysvětluje Repovský.
Dárců stále ubývá
Těsně před covidem v přerovské nemocnici zdravotníci ročně provedli něco přes čtyři tisíce odběrů, z toho bylo čtyři sta nových dárců. Po covidu to už bylo jen kolem tři a půl tisíce odběrů a z toho pouze asi 120 nových dárců. „Díky letošní kampani města a nemocnice se situace zlepšuje – nejlépe se zatím dárcovství zhostili gymnazisté, hasiči a policisté. Od ledna do září už máme 179 prvodárců, loni bylo za stejné období odebráno jen od 126 prvodárců. Rozhodující ale bude, zda se tito prvodárci vrátí. V průměru nám jeden člověk daruje krev dvakrát za rok – někdo jednou, někdo i čtyřikrát. Dárci přitom stárnou – během posledních deseti let se zvýšil jejich průměrný věk z 35 na 45 let, chybí mladí,“ podotýká primář. Krev je přitom jedinečná živá tkáň – krvinky ještě nikdo nevyrobil a v dohledné době zřejmě ani nevyrobí. Bez krve to ve zdravotnictví prostě nejde. Největší spotřebu v přerovské nemocnici má ortopedie, interna a chirurgie.
Výzva mladým
Na hematologicko-transfúzním oddělení proto pro dárce připravují různé motivační odběry – valentýnský, halloweenský či vánoční. Standardně je nejslabší období během prázdnin a v lednu. Životnost odebrané krve je maximálně šest týdnů, u trombocytů dokonce jen šest dnů. „Kromě svých kolegů, zdravotníků, bych rád oslovil právě mladé lidi, aby přišli krev darovat. Minimálně se dozví, jakou mají krevní skupinu, když budou chodit pravidelně, budou mít přehled, jak se vyvíjí jejich zdravotní stav. Tím, že krev darují, dávají šanci lidem na ještě jeden nový den, týden, měsíc či vyléčení, na to, že dočtou knížku, že se dočkají vnoučat,“ uzavírá Štefan Repovský.
Štefan Repovský se narodil 4. listopadu 1960 v Sečovcích na východním Slovensku. Po absolvování gymnázia v Trebišově vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Pavla Jozefa Šafárika v Košicích. Po ukončení vojenské služby nastoupil na interní oddělení nemocnice ve Vranově nad Topľou, kde v roce 1989 stál u zrodu nového hematologicko-transfúzního oddělení. Od roku 2002 působí v Přerově, kde se stal primářem zdejšího hematologicko-transfúzního oddělení. Je jedním z nejdéle sloužících odborníků nemocnice.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
