Téměř tři čtvrtiny těchto prostředků padly na zajištění více než 90 hlasovacích místností, včetně odměn pro členy okrskových, místních a jedné městské komise. Na zhruba 26 tisíc korun přišel tisk hlasovacích lístků a pořízení obálek, téměř 140.000 korun investoval magistrát do reklamy, která měla voliče na konání referenda upozornit.

„Vzhledem k nízkému počtu lidí, kteří přišli hlasovat (20,9 procenta oprávněných voličů), nejsou výsledky referenda platné ani závazné. Nicméně pro každého z politiků by i tak měly být cennou informací nejen o tom, jak lidé vnímají dělení města, ale komunální politiku vůbec,“ řekla primátorka Pardubic Štěpánka Fraňková. Zajímavým zdrojem informací je však podle ní i samotné vyúčtování nákladů referenda, z nichž podstatná část jde na vrub finančního ocenění lidí, kteří se na organizaci a průběhu voleb podíleli.