Jan Rosák během rozhovoru zavzpomínal na období před svým působením v Československém rozhlase, kde začínal v roce 1971. Uvedl, že tehdy nevěděl, co bude dělat, protože se nedostal na DAMU. Zpětně to ale hodnotí pozitivně, je toho názoru, že neměl dost talentu, aby obstál mezi spolužáky, a vadilo by mu být „neperfektní“.

Před prací v rozhlase vystřídal několik zaměstnání, například dělal kulisáka v Národním divadle, průvodce na hradě Rožmberk a jezdil se sanitkou. Do rozhlasu nastoupil ve 24 letech.

„Každé povolání mi něco dalo. Jsem rád, že jsem si prošel spoustou věcí, ničím nepohrdám. A potom, když jsem byl osloven z rozhlasu, tak jsem neměl ani trému,“ uvedl Rosák.

V rozhovoru popsal, že mu cizinecká policie de facto navrhla, aby na své spolupracovníky donášel.

„Pochopil jsem, že jsem se ocitl v nejsvízelnější situaci svého dosavadního života,“ vzpomínal Rosák. „Začal jsem švejkovat. Říkal jsem, že mě vlastně ani nikdo nic neřekne, a odmítl to.“