Na podzim minulého roku byla na Krajský úřad Ústeckého kraje doručena žádost občanů podřipských měst a obcí, ve které požadovali, aby před zahájením rekonstrukce roudnického mostu přes řeku Labe byla vybudována závěsná lávka, která umožní po celou dobu průběhu prací bezpečný pohyb mezi oběma břehy. Tato výzva volně navázala i na dlouhodobou snahu o prosazení zohlednění městského charakteru mostu Ervína Špindlera a upřednostnění zájmů obyvatel Roudnice nad Labem a sousední obce Vědomice před tranzitní nákladní dopravou.
Původní krajský návrh počítal s využitím přívozu tak, jako v rámci probíhající rekonstrukce štětského mostu. V případě toho roudnického se však z pohledu občanů i představitelů dotčených měst a obcí jednalo o nevhodné řešení a požadovali proto výstavbu lávky pro pěší a cyklisty, která by svému účelu sloužila i po dokončení prací.
Investiční odbor Krajského úřadu Ústeckého kraje, dle vyjádření jeho vedoucí Ing. Pavly Svítilové, kontaktoval generálního projektanta s požadavkem na prověření této možnosti. Zpracovatel projektové dokumentace provedl posouzení konstrukce mostu a ostatních možností a konstatoval:
„Vybudování závěsné lávky s sebou nese tolik problémů, že ji lze řadit do roviny teoretické. Pokud bychom o ní uvažovali, mohla by být zbudována pouze v části přes Labe a to na levé straně mostu (na pravé nám vadí ocelové schodiště k budovám vodní elektrárny). Pro její uložení nelze využít spodní stavbu mostu, protože prostor v korunách pilířů je omezený pouze k uložení hlavní nosné konstrukce, museli bychom vytvořit nové vykonzolované „podesty“ což samo o sobě již není příliš reálné.
Proto jsme se věnovali posouzení lávky trvalé, z ocelových profilů o průchozím prostoru šířky 1,5 m, její konstrukce by musela být kotvena v místech příčných vazeb hlavní nosné konstrukce, tedy po vzdálenostech cca 4,1 m. Síly vyvozené od lehké ocelové konstrukce, jsou takové, že bychom museli na hlavní ocelové nosné konstrukci zesílit dalších 144 prvků. Vybrané svislice bychom museli zesílit výrazným způsobem či spíše vyměnit, což je opět prakticky nereálné.
Pomineme-li estetické hledisko takto jednostranně připojované konstrukce, její výhody bychom využili až po zesílení nosné konstrukce, tedy celém procesu očištění, přivaření, nanášení PKO a sanaci betonové desky, v této době by byla nutnost přívozové dopravy nevyhnutelná. Minimálně po 8 měsíců absolutní výluky dopravy. Pro sestup z této lávky by bylo nutné vytvořit další ocelovou konstrukci, na roudnické straně ještě relativně dobře zbudovatelnou, ovšem na vědomické straně je u opěry vedena jednak podpěrná konstrukce vodovodu a jednak technologický objekt – oba objekty by bylo nutno přeložit/přemístit, aby zde mohl být vybudován výstup z lávky. Výstup by nebylo samozřejmě možno vytvořit jako bezbariérový.“
„Protože u uvedené varianty bychom se dopravě pěších přívozem zcela jistě nevyhnuli a varianta by byla poměrně technicky a finančně náročná, byl projektantem prověřen možný postup realizace rekonstrukce mostu a ve zpracovávané projektové dokumentaci bude navrženo rozdělení na etapy a rozpracování postupu výstavby tak, aby bylo pěším a cyklistům umožněno projít přes stávající most po celou dobu provádění stavebních prací,“ dodala k posudku Ing. Svítilová.
Oproti původním předpokladům tedy Ústecký kraj nalezl variantu rekonstrukce, která umožní chodcům i cyklistům most využívat po celou dobu průběhu prací. Zároveň tak bude možné, s mírným omezením, i nadále využívat spojů linkových autobusů.
„Vyjednání v současnosti navrhované varianty zajištění možnosti užívání roudnického mostu chodci i cyklisty po celou dobu trvání jeho oprav považujeme za úspěch. Linková autobusová doprava by přitom měla být Ústeckým krajem nastavena tak, aby cestující mohli přes most vždy přejít a stihnout navazující spoj. I nadále se však do projektu rekonstrukce snažíme prosadit potřebné bezpečnostní úpravy, přinejmenším jasné oddělení vozovky od prostoru pro pěší,“ řekl František Padělek, starosta města Roudnice nad Labem.
Krajský úřad v této věci přislíbil opětovné prověření možnosti vybudování oddělení chodců od vozovky. A to takovým způsobem, aby zvolená konstrukce zmenšovala průchozí šířku rekonstrukcí upravených chodníků co možná nejméně.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
