Město Třebíč leží na pomyslné geografické i národopisné hranici mezi severozápadně se prostírajícím členitým a lesnatým Horáckem a mírně zvlněnou úrodnou krajinou Podhorácka na jihovýchodě, kterou se v hlubokých údolích klikatí řeky Oslava, Jihlava a Rokytná. Zatímco na severu kraje se dosud dochovala ve větší míře původní roubená lidová vesnická zástavba, bylo na jihu v průběhu 19. století dřevo až na výjimky nahrazeno kamenným zdivem a později též pálenými cihlami. Na jihovýchodním pomezí kraje sousedícím s rozsáhlou nížinou Dyjsko-svrateckého úvalu se můžeme na venkově setkat i se stavbami hliněnými a s lidovou architekturou rozložitých štítově i okapově orientovaných dvorů s polopatry typickou spíše pro rovinaté Znojemsko, Podyjí a Horní Rakousy. Hornaté, klimaticky drsné a k zemědělství méně vhodné severozápadní regiony, jejichž plochu z geografického hlediska prakticky kompletně vyplňuje Českomoravská vrchovina, byly proto osídlovány později a pozvolněji, než obilnářská a ovocnářská oblast na jihu s mnohými raně středověkými osadami, v některých případech se sídelní kontinuitou doložitelnou již od pravěku. V této souvislosti nelze opominout také významný podíl benediktinského kláštera v Třebíči založeného již roku 1101 při kolonizaci tohoto teritoria.
Finanční prostředky na zajištění Dnů lidové architektury poskytly Kraj Vysočina (Fond Vysočina IDFV 02842.0021) a dále Město Třebíč a Město Jaroměřice nad Rokytnou.
Záměrem a smyslem Dnů lidové architektury je představit široké veřejnosti mnohotvárnou, jedinečnou a často neprávem opomíjenou historickou architekturu našeho venkova. Památky lidového stavitelství jsou pozoruhodným dokladem řemeslného umu i estetického cítění našich předků a současně se uplatňují jako významná složka životního prostředí představující významný charakteristický prvek utvářející a upevňující lokální identitu a umožňující reálně se identifikovat s krajinou domova. Cílem a přáním pořadatelů je, aby se Dny lidové architektury staly podnětem k hlubšímu poznání a pochopení hodnot a významu lidového stavitelství a zároveň impulsem k posílení vědomí odpovědnosti za jeho uchování.
Přímým popudem k vyhlášení prvního ročníku Dnů lidové architektury v Jihočeském kraji bylo kulaté výročí narození věhlasného lidového umělce, zednického mistra a štukatéra Jakuba Bursy působícího na Volyňsku, od něhož právě 21. července 2013 uplynulo 200 let. Na ně navázaly další zdařilé akce v Libereckém, Pardubickém, Ústeckém, Středočeském, Královéhradeckém, Karlovarském a Plzeňském kraji.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV