Tak Nizozemci nejprve zrušili setkání turecké menšiny s tureckým ministrem zahraničí Cavusoglem. A o den později pak nizozemská policie z Rotterdamu na nizozemsko-německou hranici eskortovala i tureckou ministryni pro záležitosti rodiny Kayaovou, která se stejně jako Cavusoglu chtěla v hlavním městě Nizozemska setkat s místní tureckou menšinou, aby hovořila o potřebnosti ústavních změn v Turecku, které by například Erdoganovi zajistily, že by mohl být prezidentem Turecka až do roku 2034, mohl by být členem strany a stát přímo v čele vlády a sám jmenovat ministry či vydávat nařízení nebo vyhlašovat výjimečný stav atd.

Podobně jako Nizozemci se v minulém týdnu zachovali také Němci, kteří v několika městech nenechali veřejně vystoupit turecké ministry spravedlnosti a hospodářství, kteří chtěli ve svých projevech cílit na zhruba 1,5 milionů Turků žijících v Německu a majících (i) turecké občanství, kteří se v dubnu budou moci zúčastnit tureckého referenda.

Erdogan zrušení tureckých proreferendových mítinků v Německu podle tureckého deníku Hurryiet Daily News okomentoval slovy: „Myslel jsem, že Německo zanechalo nacistických praktik před dlouhou dobou. Ale zdá se, že stále platí. Pokud věříte v demokracii, můj ministr by se měl sejít s vaším a měl by mít možnost veřejně vystoupit.“