Bývalý politik, právník a spisovatel Petr Pithart byl hostem pořadu Českého rozhlasu Osobnost Plus Barbory Tachecí. S prvními roky vlády Petra Fialy před čtyřmi lety prý byla významná osobnost české politiky spokojena. Později však už byl někdejší předseda české vlády z Fialova angažmá rozpačitý. „Bylo mi to líto,“ přiznal se Pithart.
Upozorňoval, že Fiala sám a řada jeho ministrů neumí promluvit tak, aby to lidé chtěli poslouchat a aby tomu rozuměli. „Televize je zrádná. Politik má pocit, že je to úžasná věc, když může s lidmi mluvit, zatímco jsou doma v kuchyni, ale není oboustranná,“ posteskl si Pithart.
Politik vystupující v televizi neví, co lidé v kuchyni dělají. „Jak se šklebí, jdou si pro pivo, vyčurat se, říkají, ať už je z té obrazovky pryč,“ vypočítal někdejší politik a připomněl dystopický román George Orwella 1984, v němž obrazovka vysílá oboustranně a vidí i toho, kdo ji sleduje.
„To by byl dobrý korektiv,“ mínil Pithart s úsměvem ve zjevné nadsázce a dodal: „Univerzitní profesor tohle přece už má za sebou. Ví, kdy se přednáška povedla a nepovedla. A někdy to těžce prožívá, když se to nepovede. Když posluchači odcházejí, usínají nebo se spolu baví, tak se přednáška nepovedla. To je varovný příznak, že něco je velmi špatně,“ vysvětlil Pithart a připustil, že to sám zažil.
Tolerantní Češi Slováka v čele snesou
Hovořil o tom, že Fiala je vysokoškolský pedagog a autor. „Nevím, jaké měl přednášky, jestli ho studenti měli rádi, ale zkušenost má. Jak to, že se před kamerou chová tak nepřirozeně, toporně?“ položil Fialův dávný předchůdce otázku a dále ji rozvíjel: „Chybí mu temperament? Myslí si, že se musí ovládat?“ Premiér by podle něj měl mluvit tak, aby lidé zbystřili pozornost.
Jakou funkci by si zasloužil Petr Fiala po konci v úřadu předsedy vlády?Anketa
Naopak Andrej Babiš má podle Pitharta charisma. Hned však dodal, že charisma není vždycky dobré, může být i „použité k horšímu účelu“. „Ale má ho. Lidi mu odpustili všechny jazykové prohřešky, ani se nebude muset doučovat češtinu, už to patří k jeho osobitosti, k jeho zvláštnůstkám. Lidé se dobromyslně chechtají, když zabředne do toho jazyka, který nikdo neumí na mapě určit, odkud to je,“ usmíval se bývalý předseda české vlády.
Tachecí pak chtěla vědět, jestli fakt, že i přes krkolomnou, leckdy nesprávnou češtinu má Babiš tolik voličů, je dobrou zprávou o tolerantnosti našeho národa, nebo špatná, protože je to lidem jedno.
„Je to dobrá zpráva, že jsme tolerantní, ale týká se to jen Babiše,“ soudí Pithart. Připomněl, že volby vynesly některé naprosto nečekané osobnosti s nepřijatelnými představami. „A co s tím má Babiš dělat? Myslím si, že si zoufá,“ domnívá se expremiér.
Jste spokojeni s výsledky voleb?Anketa
„Byť se tady podle vás objevují tyhle zárodky nacismu, tak jde o to, jestli česká ústava nedovolí odklony od parlamentní demokracie. Platí to?“ chtěla vědět moderátorka.
Soudní moc je v pořádku
Pithart odpověděl, že je tu stále naprosto spolehlivý Ústavní soud. „Projevuje tolerantní stanoviska. S represí se to nesmí přehánět. To jenom zhoršuje situaci,“ řekl bývalý vrcholný politik a zdůraznil, že je třeba dát prostor svobodě slova.
Je pro vás Filip Turek přijatelný jako ministr zahraničí?Anketa
„Abychom honili každého popletu, to nemá smysl. V poslední době padlo několik rozhodnutí na první pohled shovívavých. Je důkazem síly a sebevědomí, že těch patnáct lidí neselže,“ narážel na ústavní soudce.
Pithart soudní moc považuje za základní. „Tou se v dějinách začínalo, vladyka rozsuzoval spory. Ta základní moc je u nás v pořádku, proto jsem relativně v klidu,“ vysvětlil Pithart.
Tachecí chtěla vědět, jestli je v Česku možné nastoupit cestu ficovského Slovenska nebo orbánovského Maďarska.
„Souvisí to s minulostí, s tradicemi,“ soudí Pithart. Rusofilské nálady na Slovensku v době národního obrození podle něj byly mnohokrát silnější než u nás. Obrozenec Ľudovít Štúr chtěl, aby se Slováci přiklonili k Rusku.
„Jsou tu legislativní zábrany, abychom tuhle cestu nastoupili, nebo ne?“ naléhala moderátorka.
„Nebyla to chyba ústavy, ale rozhodnutí voličů volit Motoristy. Ústava tomu nemůže zabránit. Nikdy nedošlo k nejhoršímu – ke zpochybnění voleb. Jakmile začnete zpochybňovat volby, tak se to celé hroutí,“ domnívá se Pithart.
Tachecí pak poukázala na Donalda Trumpa, který výsledky voleb zpochybňoval.
„Dva tisíce velkých měst pořádá demonstrace, to se v Americe nedělalo. Systém se nezhroutí,“ domnívá se někdejší předseda české vlády.
Zdecimovaná ODS, sebevědomí Piráti nebo lidovci, kteří jdou s každým
V minulosti Pithart říkal, že nástupcem Petra Fialy v čele ODS by mohl být Martin Kupka. „Mohu se mýlit, ale jeho projev je nejlepší ze všech. Mluvil pomalu, srozumitelně, jeho rezort – ty dálnice rostly,“ vysvětlil a dodal, že dnes už si nemyslí, že to bude Kupka. „Bude se muset zrodit celá nová ODS,“ soudí bývalý politik a nevsází už ani na současný název této tradiční politické strany.
A dodal, že konec současné vlády naprosto nechápe. Fiala se podle něj cítí uražený, zneuznaný. „Udělat takový šprajc s tím rozpočtem, to je ubohé,“ soudí Pithart.
Opřel se také do špatné komunikace dosluhující vlády. „Jako by komunikace byla něco navíc, nějaký předmět, který už se nestačili doučit. Politika je rozhovor s voličem,“ zdůraznil někdejší premiér a předseda senátu.
Na závěr chtěla Tachecí vědět, jestli by některá ze stran současné vládní koalice měla podpořit ANO a vyeliminovat tak SPD a Motoristy z vlády.
„Neptejte se na to předem,“ odpověděl Pithart a dodal, že lidovci jsou „rozdrážděni“. „O nich se vždycky říkalo, že hlavní je být u toho. Slyšel jsem, že byli tázáni. Situace může nastat a velmi pravděpodobně nastane, ale nechtějte po nich, aby to řekli předem. Situace budou nepředvídatelné. Stanou se uprostřed nějakého dramatického jednání. Nebude to výsledek předem připraveného plánu, ale stane se to. Ale kdo to bude, jestli to bude ta zdecimovaná ODS nebo sebevědomí Piráti nebo lidovci, kteří se pořád bojí, že mají pověst toho, kdo jde s každým, to říct nemůžu. Bude to neobyčejně zajímavé. Ukáže se, kdo má politický talent a zároveň odpovědnost sehrát na chvíli roli toho, kdo přichází na pomoc nepříteli. Možná, že to bude skvělé gesto,“ soudí někdejší politik.
Novináři se však prý nemají ptát předem, protože nikdo se nebude chtít dopředu označit za kolaboranta. „Ale přijde to, bude to něco nového. Obohatí to naši politiku. Kdo to bude, nemůžeme vědět. Netýrejme je, aby dopředu řekli: ‚Jo, přijdu mu pomoct.‘ To vám nikdo neřekne,“ uzavřel bývalý premiér, šéf senátu, právník a spisovatel.
Petr Pithart (narozen 2. ledna 1941 v Kladně) je významná postava české politiky, práva, politologie a historie. Často bývá označován za jednoho z „otců zakladatelů“ novodobé české ústavnosti a politiky. Vystudovaný právník, který působil jako docent na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, se během normalizace angažoval v disentu a stal se signatářem Charty 77. Po sametové revoluci se zapojil do čela politického dění jako představitel Koordinačního centra Občanského fóra. V letech 1990 až 1992 v rámci Československa zastával funkci předsedy vlády České republiky.
Byl známý svými snahami o zachování společného státu. Po ukončení působení ve vládě se dále angažoval v politice a akademické sféře. Od roku 1996 do roku 2012 byl senátorem, přičemž ve funkci předsedy Senátu Parlamentu České republiky působil ve dvou obdobích, 1996–1998 a 2000–2004. Vstoupil do KDU-ČSL. Kromě politické dráhy je Pithart plodným spisovatelem a publicistou, který se soustředí na politologické a historické analýzy. Mezi jeho nejznámější díla patří knihy Osmašedesátý a Obrana politiky. Za svou celoživotní práci získal řadu významných ocenění.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Naďa Borská







