Zdivočelí holubi domácí každoročně zvyšují výdaje vlastníkům nemovitostí. Vyškovská radnice nyní zkouší ptáky plašit pomocí běžně dostupné pyrotechniky. Z centra města se tak v těchto dnech ozývají rány.
Chystáte se ke koupi elektromobilu?Anketa
Holubi jsou zároveň zdrojem mikrobů, plísní, parazitů a nejrůznějších alergenů. Města napříč republikou volí různá preventivní opatření, jako jsou bodce, sítě nebo siluety dravců. Často ovšem selhávají, ve Vyškově nevyjímaje.
Elektrické plašiče vydávají zvuky, které jsou holubům nepříjemné, ale mohou si na ně zvyknout. U pyrotechniky zatím podle vedoucího odboru životního prostředí Jiřího Kutálka platí, že se ptáci raději přesunou do míst, kde mají klid. „Každá metoda má své výhody a nevýhody. V průběhu února probíhá několik plašení. Omlouváme se tímto veřejnosti za několikaminutový nekomfort, který tato metoda přináší. Uvidíme, jaký bude mít efekt. Dali jsme na radu sokolníka, kromě dalších se metoda používá při plašení třeba na letištích, aby drobné opeřence letadla nenasála do motoru při vzletu a přistání,“ informoval vedoucí Kutálek.
Podle zástupců města mají holubi rádi svoje stereotypy: místa, kde spí, kde shánějí potravu, kde hnízdí. „Snažíme se jim jejich komfort narušit. A dostat je z centra Vyškova na místa, kde jsme schopní je efektivněji odchytit. Boj s holuby regulují zákony a vyhlášky ze strany veterinářů a ochránců zvířat. Aktuálně volená pyrotechnika je pochopitelně legálním způsobem,“ ujistil vyškovský místostarosta Josef Kachlík.
Metod, ke kterým Vyškov přistoupil, byla v minulosti celá řada. Nejideálnější je kombinace jednotlivých opatření. Patří nebo patřily mezi ně ochranné sítě či bodce na římsách, radnice nasadila i živého sokola. Před pár lety se počet holubů znovu dostal nad únosnou mez a kýžený efekt přinesly až odchyty ptáků do klecí umístěných na střechách budov.
I v jejich případě ovšem úspěšnost klesá a v posledních letech počty holubů zase narůstají. „Je nám jasné, že holubi představují a dotvářejí kolorit každého města, ale jejich počet musí být nějak stabilizovaný. Plašení pomocí pyrotechniky může někoho omezovat, samozřejmě volíme rozumnou dobu, například podvečer. Zároveň nic takového neprobíhá v hustě obydlených lokalitách, plašení se týká objektů, jako je radnice, hřbitovní kaple, kostel Nanebevzetí Panny Marie, Knihovna Karla Dvořáčka, Besední dům, Základní škola Nádražní či budova gymnázia,“ vyjmenoval vedoucí odboru životního prostředí.
Jeden holub vyprodukuje průměrně za rok 10 až 12 kilogramů trusu. Zároveň je s podivem, co „všechno“ v sobě městský holub může nést. Mnozí parazité či roztoči mohou u lidí vyvolávat alergické reakce. Populace holubů se významně podílejí na přenosu některých zoonóz (ornitóza, aviární tuberkulóza či salmonelóza), ale hostí například i vir klíšťové encefalitidy či prvoky.
Chemicky agresivní holubí trus je pak hrozbou pro památky, fasády domů či chodníky. Vyškovský městský úřad na boj proti holubům vynakládá každoročně desítky tisíc korun. Například čištění okapů vyjde ročně na zhruba 30 tisíc, průběžně probíhá výměna či doplňování bodců na římsách. Výměny se před dvěma lety dočkala rovněž i poškozená ochranná síť na ochozu věže. Obnova vyšla na 95 tisíc korun.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
