Dešťová voda může například podmáčet pozemky i nemovitosti. Ploch pro přirozené vsakování vody je totiž o to méně, o co více je zastavěných a zpevněných prostranství. Ne všude je přitom možné odvádět dešťovou vodu do potoka nebo do kanalizace. Nebezpečí podmáčení roste hlavně tam, kde jsou navíc pozemky s jílovitým podložím. Zvláště v takových místech je vhodné dešťovou vodu jímat. Vyplatí se to hned několikanásobně. Když totiž vezmeme v úvahu průměrnou spotřebu pitné vody na jednoho obyvatele, která činí více než 100 litrů denně, a její stále rostoucí cenu, zjistíme, že využívání dešťových vod je i ekonomické.
Přitom zachycenou dešťovou vodou je možné v běžné domácnosti nahradit až 50 procent spotřeby pitné vody. Samozřejmě, že na vaření, pití, osobní hygienu či umývání nádobí musíme používat vodu pitnou. Ale například na zalévání zahrady, splachování WC, na praní či úklid zcela postačí voda srážková. Proto je velmi vhodné dešťovou vodu zachytávat do jímek, aby neodtékala bez užitku.
K akumulaci dešťových vod není zapotřebí povolení vodohospodářského orgánu. Na zalévání zahrady stačí nadzemní akumulační nádrž. Na širší používání dešťových vod jsou nejvhodnější podzemní nádrže, protože se v nich i v létě udržuje relativně nízká teplota pod 16° C. Tak se omezí množení bakterií. K případnému využití dešťové vody v domácnosti mimo zálivku musí být domovní rozvod pro dešťovou vodu s ohledem na možné riziko bakteriálního znečištění bezpodmínečně oddělen od rozvodu vody pitné. Odváděná srážková voda se přitom také musí zpoplatnit stočným v souladu s platnou legislativou, a to podle Zákona 274/2001Sb. o vodovodech a kanalizacích.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
