Velkou radost měla paní Věra zejména ze svého prapravnuka Vojty, kterého přivedla její pravnučka Jana a vnučky Lenka a Jana. Po předání květin od zástupců radnice i domova pro seniory a přípitku byli všichni přítomní zvědaví hlavně na odpověď paní Věry, jaký je její recept na dlouhověkost. „Nevím, asi to je rodové. Moji rodiče nebo bratr se také dožili vysokého věku,“ neřekla jim nic konkrétního oslavenkyně. Podle vnuček má ale vliv na vysoký věk určitě činorodost a povaha jejich babičky, která se nikdy nenechala příliš znechutit životními nepříjemnostmi, i když vždy musela hlavně hodně pracovat a na koníčky jí příliš času nezbývalo.

Rodačka od města Luck na Volyni přišla do Československa po druhé světové válce. S rodinou se usadila v Deštnici, pak se provdala do Sádku. Celý život pracovala v zemědělství, malému hospodářství se věnovala i doma. A vedle toho trochu vyšívala a hodně se starala o rodinu. „Jezdívaly jsme do Sádku na prázdniny i na víkendy, také jsme tam různě pomáhaly,“ vzpomínaly při oslavě obě vnučky.