Jen o jedné z původně tří navržených otázek se uskuteční referendum týkající se vodárenské problematiky. U dvou otázek Krajský soud v Brně konstatoval rozpor se zákonem v takové míře, že o nich referendum konat vůbec nelze. Dle stanoviska soudu ani třetí otázka není položena zcela obratně, když její text, ani odůvodnění korektně nepracují se skutečností. „Souhlasíme se stanoviskem soudu ohledně neobratnosti třetí otázky, ale kasační stížnost proti rozhodnutí soudu o konání referenda podávat nebudeme. Referendum se tedy uskuteční na podzim společně s krajskými volbami, vysvětlil stanovisko města primátor Jiří Korec.
Otázka, ke které se budou lidé v referendu vyjadřovat, zní: „Souhlasíte s tím, aby statutární město Zlín při výkonu své samostatné působnosti nepokračovalo ve stávajícím provozním modelu provozování vodohospodářské infrastruktury, kdy je tato infrastruktura pronajímána společnosti Moravská vodárenská a.s.?“
Pokud občané v referendu rozhodnou kladně, mělo by město i dle rozhodnutí krajského soudu „činit v rámci své samostatné působnosti vše k ukončení provozování infrastruktury na území města.“ V případě záporného výsledku hlasování by na způsobu provozování město nic měnit nemělo.
Vodárenství na Zlínsku funguje na základě tzv. provozního modelu, kdy VAK Zlín, a.s. (dále jen VAK) pronajímá vodárenskou infrastrukturu společnosti Moravská vodárenská, a.s. (dále jen MoVo), která se musí o tuto infrastrukturu starat. Tento model je v rámci ČR nejrozšířenějším. Reálně však město Zlín nemá přímé nástroje k ukončení tzv. provozního modelu na území Zlína z důvodu uzavřené provozní smlouvy až do roku 2034. Dalším důvodem je i fakt, že nadále probíhá více než desítka probíhajících soudních sporů. Důležitou skutečností je i to, že vodárenská infrastruktura na území města je pouze asi ze 13 % ve vlastnictví města, 87 % je pak ve vlastnictví VAK, v níž má město podíl ve výši 46,27 %, není tedy většinovým akcionářem společnosti.
Bez ohledu na toto referendum je město Zlín v řešení vodárenské problematiky aktivní a dlouhodobě činí veškeré objektivně možné kroky, které vedou ke zlepšování podmínek provozování vodárenské infrastruktury. Vedení VAK, v němž má statutární město Zlín své zástupce, se úspěšně daří podmínky provozování vylepšovat a zároveň se snaží vyjednat zkrácení doby nájmu vodárenské infrastruktury. Od roku 2016 se zvýšily investice do infrastruktury, zvýšilo se nájemné od MoVo o 25 mil. Kč ročně a zastavilo se zásadní zdražování vody. Důkazem je propad v pořadí měst podle ceny vody, kdy Zlín klesl z druhého místa na konec třetí desítky. Dále se uskutečnila rekonstrukce úpravny vody v Tlumačově za téměř 90 milionů korun, čímž se zvýšila kvalita vody pro velkou část Zlína. Optimalizace podmínek vztahu mezi VAK a MoVo pokračuje. Zároveň se VAK připravuje na situaci, kdy smlouva s MoVo skončí. „Připravujeme se na převzetí provozování vodárenské infrastruktury. Postupně přebíráme agendy, posilujeme personální obsazení VAKu, budeme vlastnit krizové řídící centrum vodárny,“ konstatoval Svatopluk Březík, předseda představenstva VAK Zlín, a.s.
Důležitou roli chce mít město i v následujících letech, kdy se snaží v rámci možností jednat o změnách v uspořádání vodárenství v regionu tak, aby v případě ukončení provozní smlouvy s MoVo byla voda zpět pod kontrolou města a obcí.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
