Očkování lze ale provést kdykoli během roku, tedy i v létě. Na účinnou ochranu je třeba vyčkat dva týdny po druhé dávce vakcíny v rámci tzv. zrychleného očkovacího schématu. Lidé nad 50 let mají od roku 2022 očkování zdarma. Této možnosti využilo už téměř půl milionu klientů VZP.

„Očkování proti klíšťové encefalitidě je možné zahájit kdykoli během roku, tedy i v letních měsících. Je však potřeba počítat s tím, že ochranný účinek se vytváří postupně a spolehlivá ochrana nastupuje přibližně 14 dní po podání druhé dávky,“ potvrzuje MUDr. Marek Štefan, MBA, infektolog z Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. LF UK a FN Motol a Homolka.

Očkování proti klíšťové encefalitidě je od roku 2022 z veřejného zdravotního pojištění plně hrazeno lidem od 50 let. V průběhu let 2022–2025 se takto nechalo očkovat 470 tisíc klientů VZP v dané věkové kategorii (240 tisíc žen a 230 tisíc mužů). VZP v průběhu těchto let uhradila za toto očkování v součtu cca 900 milionů korun. Klientům mladším 50 let, včetně dětí, nabízí VZP příspěvek na očkování ve výši 700 Kč z fondu prevence. Každoročně jej využívají desítky tisíc lidí, jen vloni to bylo 115 tisíc klientů, kterým na příspěvcích VZP vyplatila částku přesahující 80 mil. Kč. VZP vynakládá na ochranu před klíšťovou encefalitidou stovky milionů korun ročně, přesto se Česko stále řadí k zemím s vysokým výskytem onemocnění a zároveň mimořádně nízkou proočkovaností. Vakcína přitom představuje nejúčinnější formu prevence.

Na možné komplikace onemocnění upozorňuje také MUDr. Hana Roháčová, Ph.D., primářka Kliniky infekčních nemocí FN Bulovka: „Klíšťová encefalitida je onemocnění, které bývá veřejností dlouhodobě podceňováno, a to přestože může mít velmi závažný průběh a zanechávat trvalé následky. V neurologické fázi dochází vždy k určitému postižení nervového systému, a proto je nezbytné počítat s delší dobou rekonvalescence. Pacienti často přicházejí až ve chvíli rozvinutých obtíží, kdy už nelze využít preventivní ochrany očkováním.“ Pro onemocnění neexistuje cílená léčba, v praxi se podle Roháčové lékaři setkávají s následky v podobě poruch paměti a koncentrace, únavy či bolestí hlavy, které mohou u pacientů přetrvávat řadu měsíců.