Vážený pane předsedo, vážená paní ministryně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dnes před námi leží vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti veřejných rozpočtů a které nám Senát vrátil s pozměňovacími návrhy. Dovolte mi říci několik poznámek nejen k tomuto tisku, ale především k tomu, jak bychom měli přistupovat k hospodaření s veřejnými prostředky.
Jsem přesvědčena, že hospodařit podle jasně stanovených pravidel je naprosto správné. Rozvolňování pravidel rozpočtové odpovědnosti není cesta, kterou bychom se měli vydávat. Další zadlužování České republiky není řešením. Každý dluh znamená vyšší náklady na jeho obsluhu a méně prostředků na to, co občané skutečně potřebují. Jak ostatně upozornila oponentní zpráva části členů rozpočtového výboru, některé navrhované změny mohou významně oslabit dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Varovala před rizikem prudkého růstu státního dluhu, rostoucích nákladů na jeho obsluhu i před přiblížením České republiky k dluhové brzdě podle zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Právě proto považuji za důležité, že Senát do návrhu vrací pojistky, které posilují transparentnost a permanentní kontrolu. Senát například požaduje, aby mimořádné navyšování výdajů na strategickou dopravní a energetickou infrastrukturu nad rámec schváleného rozpočtu bylo vždy projednáno rozpočtovým výborem.
Stejně tak Senát chrání nezávislost ústavních institucí. Rozpočty kapitol, jako jsou Kancelář prezidenta republiky, Poslanecká sněmovna, Senát, Ústavní soud, Nejvyšší kontrolní úřad, Kancelář veřejného ochránce práv nebo Úřad národní rozpočtové rady nebude možné měnit pouze na základě neurčité dohody. Nově bude potřeba písemný návrh nebo předchozí písemný souhlas správce příslušné kapitoly.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi i poznámku z pohledu starostky. Na obce často míří kritika, že mají na svých účtech vysoké finanční rezervy. Jenže každá starostka nebo starosta ví, že to nejsou peníze, které by ležely ladem. Jsou to prostředky připravené na velké investice na školy, školky, komunikace, vodohospodářskou infrastrukturu, sportoviště nebo revitalizaci veřejných prostranství.
Příprava těchto projektů trvá roky a odpovědný hospodář musí mít zajištěné jejich financování. Stejně tak platí, že pokud si města nebo obce berou úvěr, činí tak zpravidla na investice, které budou sloužit desítky občanům desítky let. Nepůjčují si na běžný provoz ani na financování každodenní spotřeby.
Mohu to doložit i na příkladu města Jeseník. V posledních letech jsme investovali do obnovy škol a školek, veřejných prostranství, komunikací, sportovní infrastruktury i dalších projektů, které zvyšují kvalitu života obyvatel. Pokud jsme využili úvěrové financování, vždy šlo o investice s dlouhodobou hodnotou a za ekonomicky výhodných podmínek.
Můj bod, který by měl být zařazen do programu této schůze, se jmenuje Strategie vlády při vylidňování pohraničí a hospodářsky strukturálně znevýhodněných regionů.
Musím upozornit, že za posledních deset let klesl počet obyvatelstva na Jesenicku asi o 10 procent. Přitom jako město i jako region vytváříme podmínky, aby se tam lidem dobře žilo. Ale nestačí to. Potřebujeme motivaci, aby mladí lidé zůstali v regionu a aby se k nám mladé rodiny přistěhovali. Děkuji.
Mgr. Bc Zdeňka Blišťanová
box PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku




