Jen dva ilustrační případy. Pan ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček musel přikázat pražským nemocnicím, aby přijímaly pacienty, které jim přiveze rychlá záchranná služba. Nemocnice údajně nevyužívaly komunikační systém a tak vznikal zmatek, kdo má kolik volných lůžek. Proto prý strávila jedna pacientka desítky zbytečných minut v záchrance, která objížděla odmítající nemocnice.

To, že se nejedná o ojedinělý případ, ví každý. Mnoho pacientů také pocítilo, jaký přetlak je obecně ve většině veřejných nemocnic a jakým způsobem je řešena bezprostřední pooperační pěče. Pacienti, jejichž ošetření či operační zákrok by normálně vyžadovaly několikadenní akutní následnou péči, jsou téměř vzápětí propouštěni do domácího ošetření.