Děkuji, vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně kolegové.

No, tak to bychom ani nebyli snad ve Sněmovně, kdybychom se tady zase všechno nezačali vyčítat, kdo, co, kdy, jak a podobně. A trošku zapomínáme, že vlastně ten problém se vlastně akceleroval energetickou krizí a víceméně pak do toho zasáhla i válka na Ukrajině, když se přišlo na to, že vlastně budeme mít velké problémy s těmi surovinovými základnami pro energetiku.

A já musím říct, že ta diskuze o tom, "když vy vo štok, tak my od dva" mně tady fakt nepřipadá úplně normální. Protože přece účelem je tak, abychom zajistili legislativně, abychom byli bezpečnou, energeticky bezpečnou a cenově přiměřenou zemí pro své obyvatele. To je přece základ návrhu těchto zákonů. Já děkuju za důvěru od kolegy, hospodářský výbor. Já teda musím říct, že jsem si osobně všechny ty zákony prožil, protože všude jsem byl zpravodaj za ty poslední dva až skoro tři roky a ty věci se opravdu nerodí úplně lehce. Jsou to nové věci. V řadě případů se zavádějí úplné novinky. My jsme se rozhodli, že prostě půjdeme od centrální energetiky k decentrální energetice a najednou se zjistilo, že to bude velký problém.

A pak do toho přijde ta zelená ideologie, která, prostě ta Evropa taková je, takhle nám to prostě, takhle se na tom shodli ti evropští lídři. A nyní se ukazuje, že ta cesta asi není úplně v pořádku, protože ten cíl je správně, ale ta cesta tak, jak se to provádí, podle mě není dobře. Je to špatně, ničí to konkurenci našeho průmyslu, zdražuje to život našim občanům a myslím si, že to je cesta do pekel. A pokud rychle nezatáhneme za záchranné brzdy, tak Evropa proti Americe a proti Asii prostě ztratí drive. Možná, že už ho dávno ztratila, jako já si myslím, že už ho ztratila, ale je potřeba v tuto chvíli prostě zapojit zdravý selský rozum, abychom se k tomu vrátili.