Letní měsíce z posledních let Jihomoravanům ukazují, co znamená extrémní teplo a sucho. S existenčními problémy se potýkají drobní i velcí zemědělci. Rekordně nízkou úrodu hlásí vinaři i pěstitelé ovocných stromů. Současné tropické teploty budou ale za pár let úplně normální. Co s tím?

Jihomoravský kraj má hned dva výrazné handicapy pro boj se suchem: písčitou půdu, která špatně zadržuje vodu, a svou polohu. Nachází se totiž ve srážkovém stínu, kde prší z celého Česka nejméně dní. A když už déšť přijde, jde o jednorázovou přívalovou vlnu, která se do půdy nestihne vsáknout a odteče. Proto je potřeba pracovat s krajinou tak, aby v ní voda zůstala delší dobu. To zajistí malé mokřady, tůně nebo lužní lesy, ale také správná práce s půdou.

Nedostatkem opatření, která je ochrání před nedostatkem vody a před všudypřítomným vedrem. Brněnský náměstek pro životní prostředí Martin Ander (Zelení) prosadil přijetí Akčního plánu ke zlepšení kvality ovzduší, kterým chce pomocí termínovaných úkolů dosáhnout snížení smogu, prašnosti i vysokých teplot v oblasti Brna. Další jihomoravské obce by s účinnými opatřeními neměly váhat.