Stojím tu dnes před vámi, abych vás požádal o hlas, kterým pustíte do druhého čtení novelu zákona o státních svátcích. Dovolte, abych vás hned z počátku ujistil, že tento návrh novely zákona není ideologický, že nemá ani náboženský podtext, nýbrž že je svým obsahem a přesahem státotvorný a celonárodní. Já spolu s dalšími podepsanými poslanci navrhuji, aby 31. srpen se stal nově dnem významným pro českou státnost. Vyslechněte prosím pozorně zdůvodnění tohoto návrhu.
V tento den 31. srpna 1310 došlo ke spojení dvou vládnoucích rodů, a to Přemyslovců a Lucemburků. Onoho dne byla v německém Špýru provdána Eliška Přemyslovna za Jana Lucemburského. Sňatek měl dalekosáhlé příznivé důsledky pro český stát. Skončila jeho labilita v letech 1305 až 1310 po smrti Václava II. Skončilo střídání slabých cizích panovníků. Spojení historicky první české dynastie Přemyslovců se silnou evropskou dynastií Lucemburků přineslo zvrat v našich dějinách a tolik očekávanou stabilitu. Jan Lucemburský dostal od svého otce římského krále Jindřicha VII. české země v léno, z čehož vyplývala povinnost postarat se o ně po všech stránkách. Tímto sňatkem, z něhož následně vzešel dědic trůnu, pozdější římský císař Karel IV., byla pozvednuta autorita českého státu a umožněn jeho rozkvět. O tento pozitivní vývoj se zasloužili oba protagonisté zmíněné události. Nám všem je jistě dobře známo, že politické a diplomatické schopnosti Jana Lucemburského posílily českou státnost v evropském měřítku.
Je třeba ocenit neobyčejně významné rozhodnutí princezny Elišky Přemyslovny. Ta byla vychovávána v klášteře benediktinek u sv. Jiří na Pražském hradě k duchovnímu poslání jeptišky, avšak pochopila svoji historickou úlohu a závazek dědictví po předcích, dědovi Přemyslu Otakarovi II. a otci Václavu II. Vzdala se svých osobních tužeb a zvolila službu českým zemím z pozice královny. Tímto významným skutkem, statečností a odhodláním dala Eliška Přemyslovna českému národu více, než dokázali mnozí velcí panovníci bojem a mečem.
Uvedený dynastický sňatek se v dějinách českého státu stal jedním z nejdůležitějších milníků. Dodnes jsme na lucemburské období hrdi a stále si tuto etapu našeho vývoje připomínáme. Ale jen ve spojitosti s Karlem IV. Ve skutečnosti však obrat ke stabilitě a rozmachu české státnosti zahájila královna Eliška, ona jako dědička přemyslovské tradice a později matka jednoho z nejúspěšnějších politiků své doby, otevřela jedno z nejslavnějších období našich dějin, období vrcholící zřízením univerzity, stavbou katedrály sv. Víta, kamenného Karlova mostu nebo celého Nového města pražského.
Dámy a pánové, je nespornou skutečností, že 31. srpen 1310 změnil běh událostí, umožnil českému státu těžit z lepšího postavení v Evropě a stát se stabilní monarchií v tehdejší nestabilní Evropě stíhané válkami, morovými ranami a vnitřními nepokoji.
Vážené kolegyně, vážení kolegové poslanci, zamysleme se upřímně nad silou dnešní české národní identity. Pak si budeme muset přiznat, že vyšší city vlastenectví a národní hrdosti se nedaří posilovat a že tato oblast politického působení zákonodárců zůstává zřetelně zanedbána. Doktorka Klára Plecitá ve své studii Národ, národní identita a národní hrdost v Evropě pronesené na kongresu konaném pod záštitou české Akademie věd konstatuje, že nejhrdějšími evropskými národy jsou Portugalci, Irové, Řekové, Malťané, Kypřané. Naopak na druhém konci žebříčku se nachází Lotyšsko, Litva a bohužel Česká republika. Nedokázali jsme vybudovat v našich občanech národní hrdost, která je základní složkou národní identity.
Patriotismus se dnes projevuje snad jen při oslavách sportovních úspěchů a při fandění našim hokejistům u velkoplošných obrazovek. Pevná identita moderního národa však musí spočívat na kvalitním základě obsahujícím mnoho složek včetně důvěry ve fungování demokracie, vlády, státní správy, armády, církve. Měla by obsahovat i důvěru v média a mezilidské vztahy. Člověk zřetelně zakotvený v národním společenství a v národní kultuře pak projevuje životní spokojenost, která souvisí i s udržováním národního dědictví a odkazu předků. To vše je zárukou, že společenství zůstane angažované a inteligentní a že zvládne třeba i integraci přistěhovalců.
Jedním z problémů současnosti je, že v tempu doby a v záplavě mnohdy zbytečných informací se dostatečně nevracíme do naší historie, přestože se máme k čemu vracet. Proč máme nejnižší sebevědomí v Evropě? Přestože naše dějiny nabízejí velké činy hodné následování i významné osobnosti.
Průzkum, který byl součástí studie o hloubce české identity, ukázal, že nejvíce hrdi jsme na svatého Václava, Karla IV., svatou Anežku, Jana Ámose Komenského a Tomáše Garrigue Masaryka. Je zjevným nedopatřením, je chybou školní i domácí výchovy a konečně i politické reprezentace, že mezi těmito osobnostmi chybí rodiče Karla IV., tedy král diplomat Jan Lucemburský a jeho manželka z českého panovnického rodu Eliška Přemyslovna, jejíž role v dějinách národa pokrývá širokou oblast od politiky až kupříkladu po vliv na sepsání Dalimilovy kroniky.
Vážené kolegyně a vážení kolegové, svým návrhem zákona o významném dnu české státnosti 31. srpnu bych chtěl právě navázat na dědictví a odkaz předků. Význam tohoto dne lze chápat především v symbolické rovině. Jeho cílem je připomenout historickou událost, která zásadním způsobem ovlivnila minulost i současnost českého národa. Soudím, že tak významný den by měl být součástí oficiálního kalendáře České republiky.
V současné době si připomínáme deset významných dnů, které jsou dny pracovními a nemají tedy na rozdíl od státních svátků přímý dopad na život občanů České republiky. Tyto dny by obohatil 31. srpen, který stejně jako jiné významné dny neklade žádné nároky na státní kasu.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, dámy a pánové, pomozte splnit pozapomenutý patriotismus, pomozte pozvednout národní hrdost tím, že budeme hlasovat pro to, aby byl do druhého čtení propuštěn návrh na stanovení nového významného dne, 31. srpna, jakožto připomínky nejdůležitějšího dynastického sňatku naší historie, sňatku Elišky Přemyslovny a Jana Lucemburského.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
