V posledních dvou letech jsme pocítili závan naděje k oteplení vztahů USA vůči Kubě. Na své návštěvě na Kubě v březnu letošního roku Barack Obama připustil, že politika embarga vůči ostrovu je zastaralá, s tím, že Kubánce jen zraňuje, namísto aby jim pomáhala. Vyzval Kongres USA, aby tuto politiku ukončil. Nicméně sankce plynoucí ze zákonů a směrnic uvalujících na Kubu embargo platí stále a jsou uplatňovány. Přitom ne všechny normy musí zrušit Kongres. Zrušení řady sankčních opatření je přímo v kompetenci prezidenta USA a v případě dobré vůle by nebylo nutné čekat na jejich zrušení Kongresem. Mimochodem, v doposud uplatněných opatřeních není možné si nevšimnout  jisté účelovosti postupu USA.

Blokáda Kubu samozřejmě poškozuje. Škody, jež jí za 50 let jejího trvání vzniky, lze vyčíslit na téměř 126 miliard dolarů. Porušuje práva Kubánců. Dopadá na nejzranitelnější složky kubánské společnosti. Narušuje jejich právo na zdraví a potraviny, vzdělání, sport, kulturu i právo na rozvoj.

Každá zbraň je však dvojsečná, poškozuje i ty, kteří se s ní ohánějí. Poškozuje rovněž třetí strany, když jim brání v rozvoji normálních, nejenom obchodních vztahů. V samotných Spojených státech se v posledních letech znásobil počet subjektů odmítajících absurdní politiku blokády proti Kubě. Taková stanoviska zazněla i ve vlivném americkém tisku.