Zdroj jejich domněle zajištěné kariérní, a nezřídka s ní spjaté, pseudonábožensky laděné životní jistoty jim doslova taje před očima. Důvod krachu tzv. evropského projektu, tedy monnetovské verze evropské jednoty, ztělesněné Evropskou unií, je v jeho neslučitelnosti s povahou a podstatou Evropy. Přesněji řečeno, Evropská unie je reálně existujícím výronem spojení myšlenkových tradic tří význačných úpadkových směrů evropské kontinentální politické teorie a praxe devatenáctého století, jak se ustavily po r. 1848: křesťansko demokratické, socialistické a kontinentálně (původně německo-belgicko-německé) liberální. Jejich společným, následné propojení umožňujícím jmenovatelem je víra v nadpolitické, ve skutečnosti antipolitické centrální řízení individuí a jejich celků, nejlépe jediného eurocelku, a to jedinou úřední mašinerií. Jen tak se prý přímo vzorově zabrání evropským válkám, a nikdy jinak. Povaha a podstata Evropy je ale pro různorodost politických, ekonomických a vůbec kulturních tradic a z nich vzešlých evropských demokracií s takto diletantskou představou nespojitelná. Proto došlo zcela logicky k pohybu, kdy se nadnárodní a nadstátní centrum v takto vzniklé Evropské unii fakticky přesunulo do Německa jako nejmocnějšího evropského státu, který se navíc pro slabost svých autentických demokratických tradic s principem antipolitického řízení Evropy bez potíží ztotožnil. Je jen otázkou času, kdy se neudržitelnost takto neevropsky konstruovaného pojetí evropské jednoty nakonec projeví faktickým rozpadem dnešní Evropské unie.

Nejen v České republice právem zaznívá požadavek z Evropské unie vystoupit. Vyznavači EU houževnatě tvrdí a přes snadno dostupná fakta neustále opakují, že zastánci českého odchodu z EU nemají žádnou alternativu, tedy realizovatelnou představu, co potom.

Takové tvrzení je neudržitelné ze dvou důvodů. Jednak ignoruje existenci výrazné české tradice uvažování o demokraticky ukotvené evropské jednotě. Ta se vyvinula zejména do Masarykovy koncepce. Jejím vůdčím principem je naprostá rovnoprávnost evropských demokratických států bez ohledu na jejich velikost a moc. Masarykův koncept měl zabránit tomu, aby se vlády nad Evropou chopila jedna či jen několik málo evropských velmocí. Vliv Masarykovy koncepce se v meziválečném období promítl nejen v alespoň částečné realizaci uskupení států tzv. Malé Dohody, ale zprostředkovaně i v úsilí o Spojené státy evropské, vedeném francouzským premiérem Aristidem Briandem a po druhé světové válce v podobných aktivitách Winstona Churchilla. Do souvislosti českého pojetí demokratické evropské jednoty zřetelně patří i alternativní projekt k Evropské unii, zveřejněný v r. 2005 prezidentem České republiky Václavem Klausem a nazvaný Organizace evropských států.