Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, vážené dámy, vážení pánové, já se pokusím tedy předkladatele maličko vyzkoušet, jestli věcí, co je v zákoně obsaženo, a položit některé otázky, které jsem položil včera a na něž nebylo odpovězeno. Protože by mě opravdu klíčovým způsobem zajímaly. První otázka se týká jmenování těch úřadů, které jsou v kompetenci vlády.
Když si nalistujete stranu 38, tak tam jsou nějakým způsobem vypočítávány a hledá se to samozřejmě nesmírně špatně, ale jedná se asi o 13 vysokých státních úředníků, u kterých je řečeno, že kompetence k jejich jmenování zůstává nadále na úrovni vlády. Současně ovšem se jejich jmenování řídí zákonem o státní službě. Jak jsem se tady snažil včera zdůraznit, a už jste mě mnozí neposlouchali, tak zákon o státní službě říká, že u těchto úředníků, jejichž kompetence je pod vládou, vybere generální ředitel státní služby fakticky, protože má komisi dva na dva, kde rozhodující hlas má jeho člen, a toto předloží vládě, respektive předseda vlády předloží vládě. A vláda to musí schválit. A vláda to musí schválit, protože zákon o státní službě říká: účastníci výběrového řízení mají právní nárok na jmenování v pořadí, v jakém se umístili. Já nevím, jestli to fakt někdo dočetl. A jsem strašně zvědav, co se stane v okamžiku - a ptal jsem se na to včera a ptám se na to znovu dnes a ptám se na to stejně tak předkladatele, jako předsedy vlády, co se stane, až generální ředitel předloží některého z těchto vyjmenovaných úředníků vládě, a ve vládě se prostě většina nenajde. Vláda nenajde většinu 9 nebo 10 hlasů, kolik je to dnes zapotřebí, aby odhlasovala takto předloženého úředníka. Jaký bude výsledek? Jde se ke správnímu soudu, který bude daného úředníka jmenovat, protože zákon o státní službě říká, že má nárok? Nebo bude někdo předkládat druhé jméno ze seznamu? Jak tento problém bude vyřešen? Tak to s touto vládou - pokud to myslíte tak, že to musí být podle toho, jak vybere generální ředitel, a já se obávám, že to tak myslíte, stejně jako to myslíte tak v řadě případů pak dalšího jmenování ministrů, tak z toho tu vládu, prosím, vyhoďte. Takto z vlády děláte šaškovské pošťáky, kteří musí odhlasovat to, co je jim předloženo. Já si nedokážu představit svéprávnou vládu, která by na tohle přistoupila. A nedokážu si představit, kdo jim tohle to podstrčil. Takže prosím, aby bylo zodpovězeno na tuto otázku: Co bude dělat vláda, které bude předložen výsledek výběrového řízení, a ona ho musí schválit a jmenovat. To je první dotaz, který mám.
Druhý dotaz a vůbec nemám tušení, o co jde věcně, ale v důvodové zprávě o tom není ani slovo, takže se znovu ptám předkladatelů - část 8., změna zákona o ochraně přírody a krajiny. Zajímavé, vypadá to nevinně, až na to, že se v přechodných ustanoveních k nabytí účinnosti tohoto zákona ruší správy chráněných krajinných oblastí jako orgány ochrany přírody vykonávající státní správu, ve znění účinném přede dnem účinnosti tohoto zákona, a zanikají.
Zaniká asi 35 správ chráněných krajinných oblastí. Nikdo neříká, co s nimi bude dál, spadají někam zřejmě pod agenturu, ale jak je možné, že vám do toho někdo propašuje takovouto změnu, která přece možná souvisí se zákonem o státní službě. Ale pak musí být v té důvodové zprávě, která je neuvěřitelné odbytá, alespoň zdůvodněna, proč se to dělá, na koho to přechází. A ne, že se najednou řekne, že zrušuji 20 nebo 25 správ chráněných krajinných oblastí a už nechávám jenom správy národních parků a zbytek se přesouvá někam jinam. A kam? A já nevím kam a já nevím proč a co se s tím děje. Pánové, vy to víte?
Mě by to zajímalo, jestli to víte!
A poslední poznámka, kterou k tomuto návrhu mám, a omlouvám se, že to částečně cituji z textu zákona, částečně z důvodové zprávy a částečně z doprovodných nebo z úplných znění, ale je to strašně špatně přehledné tak, jak je to uděláno s tím dvojím číslováním. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, je to na straně 65 a následujících toho úplného znění, protože bez toho se to nedá číst. Zákon o státní službě pěkně říká, že Rada pro rozhlasové a televizní vysílání zůstává mimo působnost zákona o státní službě. Tento zákon říká, že předseda Rady je orgánem podle zákona o státní službě, který je jmenován touto Radou, a vypadá to, jakoby měl mít kompetenci vůči svému úřadu. Leč překvapivě, v § 11, a zase nevím, jestli to předkladatelé vědí, a zase nevím, čí je to naschvál a kdo se snaží tady ovládnout média, je najednou řečeno, že vedoucího úřadu Rady jmenuje a odvolává zástupce generálního ředitele státní služby. Najednou to není ředitel, šéf Rady, najednou je to znovu toto Generální ředitelství, které má ten úřednický aparát Rady pro rozhlasové a televizní vysílání mít pod kontrolou. Kam to směřujeme? Kdo se pokouší ovládnout Radu pro rozhlasové a televizní vysílání, kde zůstane už jenom těch zatím 15 nebo kolik, my tady navolíme, ale celý ten aparát bude ovládat Generální ředitelství státní služby? Aniž by o tom bylo jediné slovo kdekoliv v textu důvodové zprávy!
Ve všech ostatních správních orgánech, které tam jsou, vždycky když ředitel je nezávislý, on je služebním orgánem. Najednou tady ředitel Rady je sice zdánlivě služebním orgánem, ale šéfa jeho úřadu mu vybírá někdo jiný a ten šéf toho úřadu je služebním orgánem vůči svým všem ostatním zaměstnancům. Kdo to vymyslel? Kdo potřebuje zasahovat do médií? Já nevím, jsou to předkladatelé, je to někdo jiný na úrovni vlády? Mohou mi na to předkladatelé odpovědět?
Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ODS.)
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PSP ČR
