Režim sám se označil jako „lidová demokracie“. Komunisté se vydávali padělkem za „lid“ a „demokracie“ to v žádném případě nebyla.

Položme si nyní otázku, kdo toto období temna od roku 1948 až do roku 1990 – tedy šílených a zoufalých 42 let, plných justičních vražd, vykonstruovaných politických procesů, mocenské zlovůle KSČ a permanentního nedostatku všeho druhu spotřebního zboží (hodinové fronty), vlastně zavinil.

Jednalo se o stovky justičních vražd – a to buď přímo nebo nepřímo (umrtí následkem mučení resp. věznění), desetitisíce odsouzených za své politické postoje a to i v řadách KSČ a jeden hospodářský debakl za druhým vždy polopravdou vydávaný za „vítěznou pětiletku“.

Následky „vítězných pětiletek“ byly: Nedostatek spotřebního zboží všeho druhu, extrémní nedostatek bytového fondu, likvidace československé měny v mezinárodním obchodě a její degradace na bezcenný papír, kterým nebylo možno platit ani ve východním komunistickém bloku.

Jižní ovoce (banány, fíky, pomeranče, ananas atd.) byly k dostání pouze na vánoce a vypočítané na 1kg za osobu. Kdo stál ve frontě, mohl zakoupit pouze kilo zmíněného devizového ovoce, aby se, pokud možno, na každého dostalo.