Podle něj jsou stávající zákony nepřehledné, neúplné a poskytují prostor pro zneužívání. Systém je štědrý k lidem, kteří nechtějí pracovat a motivuje k zahálčivému způsobu života.

• Budou proto stanoveny podmínky, definující osobu/rodinu coby tzv. rizikovou (osoba/rodina, která pobírá dávky v hmotné nouzi dlouhodobě; navštěvuje herny/casina; požívá alkohol nebo omamné látky; použila dávku v hmotné nouzi na jiný účel než na naplnění životních potřeb; nepodporuje děti v řádné školní docházce; páchá trestnou činnost, atd.). Tzv. riziková osoba bude povinná se dostavovat v určenou hodinu v pracovních dnech na určené místo. Na daném místě se bude muset zdržovat 8 hodin a dbát pokynů pověřené osoby. Při nedodržení této povinnosti budou dávky odejmuty.

• Forma a výška sociální pomoci státu bude navázána na přístup občana ke společnosti a státu, a na chování jeho rodiny.

• Rodiny budou motivovány k maximální podpoře dosažení co nejvyššího vzdělání u svých dětí, jak zvláštním ohodnocením za dobré výsledky dětí ve škole (stravenky, finanční odměna), tak i sankcemi za neomluvenou docházku a špatný prospěch (zařazení do skupiny tzv. rizikové osoby/rodiny a z toho vyplývající důsledky).

• Zákony umožní dlužníkům splácet svoje dluhy (pokuty apod.) formou veřejně prospěšných prací.

• Sjednotí se podmínky (jednotná metodika) pro výběr dětí do praktických (zvláštních) škol. Na rozhodnutí se nebudou podílet ředitelé škol, ani rodiče. 

• Úpravy zákona, jimiž se zamezí zneužívání podpory bydlení majiteli nemovitostí (minimální výměra obytné plochy na osobu).  

Jak sám Chaloupka uvádí, snažil se o to, aby změny byly komplexní, proto do nich zapracoval návrhy a názory odborníků na sociální politiku, ale i neziskových organizací, zabývajících se romskou problematikou. Zohlednil také slovenský návrh Romské reformy. Podle Chaloupky velkým přínosem byla i odborná konzultace s představiteli Strany rovných příležitostí.