Častá hesla, která zněla na demonstracích, byla Řekněme ANO ne, Babiše do koše, Chceme slušnou vládu, Česko není Rusko, atd. A o co vůbec jde? Andrej Babiš vyměnil pro udržení své vlastní moci nejen své původní voliče, ale nyní i politické směřování a politickou kulturu naší země. Aby se udržel v křesle premiéra, což je pro něj jistě opojná funkce, tak musel slíbit komunistům i ČSSD řadu programových ústupků a v záloze tomu zdárně sekunduje SPD. Jsme svědky “rekonstrukce státu” v socialistickém pojetí 2.0.

Dění posledních dní jen dokazuje, jak moc se Andrej Babiš bojí o svou funkci, o svou moc a hlavně o svou vlastní svobodu. Co vše je pro ni schopný udělat a kam až se odhodlá zajít, je mimo naše chápání. Dříve bychom si to ani nedokázali představit, nyní je to realitou. Aby politik použil své děti jako bílé koně a fíkový list svého podnikání, to tu opravdu ještě nebylo. To, že je nad ním stále Damoklův meč soudů a vězení a naprosté diskreditace, je to oč se tu hraje především. Nikdy žádný český politik od roku 1989 nebyl tak moc velkým rizikem pro směřování naší země jako je právě teď Andrej Babiš.