Člověk v tísni: Cenu Homo Homini získá právnička Sapijat Magomedovová

18.02.2014 21:27

Cenu Homo Homini za rok 2013 získá mladá dagestánská právnička Sapijat Magomedovová za svou osobní odvahu při obhajobě obětí porušování lidských práv. Cena bude již tradičně udělena u příležitosti zahájení Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět 3. března 2014 v Pražské křižovatce.

Člověk v tísni: Cenu Homo Homini získá právnička Sapijat Magomedovová
Foto: clovekvtisni.cz
Popisek: Člověk v tísni - logo

„Sapijat Magomedovová, právnička, mladá žena ve velmi složitém prostředí na rozhraní Dagestánu a Čečenska, se před lety rozhodla, že nemůže jen tak přihlížet zvůli a násilí, kterého se dopouštějí nejrůznější ozbrojené složky proti civilním obyvatelům. Bojuje proti nezákonnému zadržování, bití, věznění lidí, aktivně na sebe bere riziko v případech neobjasněných vražd, pravděpodobně spáchaných místními silovými strukturami,“ říká Šimon Pánek, ředitel společnosti Člověk v tísni. Správní rada a vedení společnosti Člověk v tísni rozhodlo o udělení Homo Homini Sapijat Magomedovové právě pro její obrovskou osobní odvahu a principiálnost, se kterou čelí násilí, osobním výhrůžkám i reálnému nebezpečí, kterému se svojí prací vystavuje.

Sapijat Magomedovová (35) zastupuje klienty ve velmi citlivých případech, které jiní právníci odmítají kvůli obavě o své bezpečí. Před čtyřmi lety byla fyzicky napadena policisty, když chtěla navštívit svého klienta. Tento útok nebyl dosud vyšetřen.

„V dagestánských i celoruských médiích se stále častěji zmiňují jakési „eskadry smrti“, které s tichým souhlasem státních struktur berou zákon do svých rukou. V tiskových zprávách bezpečnostních orgánů se pak často dočteme, že při zvláštní operaci byl „zneškodněn pravděpodobný povstalec“. Což znamená, že ani oni sami si nejsou jistí. Nejdřív někoho zabijí a teprve poté zjišťují, co přesně to bylo za člověka. Ani v Ruské federaci ale neexistuje zákon, který by umožňoval jen tak zabít člověka bez vyšetřování a soudu,“ říká Sapijat Magomedovová, která se již dlouhou dobu věnuje těmto případům zvůle bezpečnostních orgánů v Dagestánu.

Zastupuje také oběti sexuálního násilí, které je v regionu, kde stále ještě dochází k únosům nevěst či sňatkům dětí, tabu. Některé své případy dovedla až k Evropskému soudu pro lidská práva a případy porušování lidských práv v Dagestánu se nebojí veřejně komentovat.

Ocenění Homo Homini bude tradičně předáno při zahájení festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět 3. března 2014 v Pražské křižovatce. Slavnostní večer začne v 19,00.  Během večera vystoupí také Edward Lucas, editor týdeníku The Economist, který se dlouhodobě věnuje situaci v Rusku a východní Evropě.

Dagestán je dnes považován za nejneklidnější oblast severního Kavkazu. Střety mezi islamistickými radikály a státními bezpečnostními složkami patří ke každodenní realitě. Dochází zde k neobjasněným únosům a vraždám, časté jsou případy mučení. Tyto případy porušování lidských práv, z nichž jsou obviňovány právě státní ozbrojené složky, však zůstávají nevyšetřeny a neobjasněny. Policisté a další představitelé silových struktur se proto stávají častým terčem islamistických radikálů.

Společnost Člověk v tísni každoročně uděluje cenu Homo Homini osobnostem nebo skupinám, které se významně zasloužily o prosazování lidských práv, demokracie a nenásilného řešení politických konfliktů. Cena byla poprvé  vyhlášena v roce 1994. Mezi jejími nositeli z předchozích let je ázerbájdžánský právník Intigam Alijev, kyrgyzský obránce nespravedlivě stíhaných Azimžan Askarov, čínský disident Liou Siao-po (později oceněný Nobelovou cenou míru), íránští studenti Majid Tavakoli a Abdullah Momeni nebo běloruský disident Ales Bjaljacki. Řada nositelů tohoto ocenění bohužel zůstává z politických důvodů za mřížemi vězení ve svých zemích.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Senátor Hraba: Pohlaví existují jen dvě. Nic jiného není pravda

22:12 Senátor Hraba: Pohlaví existují jen dvě. Nic jiného není pravda

Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k výuce o genderu ve školách.