David (SPD): Zavedení nové uhlíkové daně by vyvolalo hyperinflaci

11.07.2021 14:03

Hlasoval jsem proti vytunelování práva veta členských států v daňových otázkách

David (SPD): Zavedení nové uhlíkové daně by vyvolalo hyperinflaci
Foto: archiv
Popisek: MUDr. Ivan David, český psychiatr. Za politické hnutí SPD byl zvolen poslancem Evropského parlamentu

Součástí Zeleného údělu je i plán na zavádění nových daní placených rovnou do Bruselu a zvyšování již existujících daní. Nová uhlíková daň, o níž Komise jedná, by měla být třetí daní placenou z motorových paliv vedle dosavadní spotřební daně a DPH. Měla by fungovat podobně jako spotřební daň. Zákazník by ji platil v ceně, ale její výnos by nepřipadal státu, ale finanční úřady by jej měly posílat rovnou do rozpočtu EU. Podle návrhů, které zveřejnilo v prosinci německé předsednictví Rady, by nová daň měla zdražit benzín a naftu cca na 100 kč/l. Touto daní by měla být zatížena i elektřina, plyn a uhlí.

Zavedení nové uhlíkové daně by vyvolalo hyperinflaci. Podobnou, jaká je známa z 80. let 20. století z jihoamerických států. Skokové zdražení cen energií na několikanásobek původních hodnot by se okamžitě projevilo i zvýšením cen ostatních komodit. Pokud by se v reakci na to odborářům podařilo na vládách a zaměstnavatelích v kolektivním vyjednávání dohodnout či vystávkovat adekvátní zvýšení platů, došlo by „jen“ k roztočení inflační spirály. Pokud by se však odboráře podařilo zlomit, a zaměstnancům by při extrémním růstu cen nebyly adekvátně zvýšeny platy, většině lidí by se propadla životní úroveň někam do poměrů chudinských slumů v Nigérii. Ekonomiky členských států by se následně propadly někam na úroveň afrických států.

Podle současného znění Smlouvy o EU a o fungování EU musí být rozhodnutí o nových daní nebo zvýšení těch stávajících, v rámci v Radě schváleno jednomyslně. V cestě zavedení těchto nových daní, které jsou součástí Zeleného údělu, stojí právo kteréhokoli ministra financí libovolného členského státu. Maďarský premiér Viktor Orbán již před časem ohlásil, že Maďarsko bude v Radě ministrů financí (ECOFIN) vetovat návrhy na zavedení nových daní, které by zatížily spotřebitele – rodinné rozpočty. Stejný postup ohlásil i polský premiér Mateusz Morawiecki. Německý ministr zahraničí Heiko Maas vzápětí navrhl, aby bylo zrušeno právo veta členských států v daňových otázkách. Jeho záměr veřejně podpořili i čeští Piráti. Před zavedením nových daní, které by extrémně zdražily všechny výrobky a služby, nás tedy zatím chrání jen maďarské a polské veto. Čeká vláda ani premiér Andrej Babiš (ANO) se k tomuto problému zatím nevyjádřili.

Zrušení práva veta v Radě ministrů financí je legálně možné pouze změnou Lisabonské smlouvy. Shodnout by se na tom v Evropské radě museli všichni předsedové vlád všech členských států EU. Následně by změna musela být ratifikována všemi národními parlamenty nebo cestou referend. Od schválení Lisabonské smlouvy v roce 2009 k žádné změně tohoto nejvyššího dokumentu EU nedošlo. Návrh Evropské ústavy, který jí předcházel a měl významově podobný dopad, občané Francie a Irska odmítli v referendech. Zrušení práva veta je tedy málo pravděpodobné – v podstatě vyloučené, protože by s ním museli souhlasit i Orbán a Morawiecki, kteří nemají důvod se této možnosti vzdávat.

Ví to dobře jak německý ministr financí Heiko Maas, tak i předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová. A ví to samozřejmě i rakouský komisař pro rozpočet EU Johannes Hahn (obr. 2), který se nyní pokouší oklikou právo veta členských států oslabit. Předložil návrh novely rámcové směrnice o DPH, která by umožnila změnit způsob hlasování ve výboru rozhodujícím o výkladu sporných ustanovení směrnice. Nyní se ve výboru hlasuje jednomyslně stejně jako v Radě ECOFIN. Každý zástupce národního ministerstva financí má ve výboru právo veta. Komisař Hahn navrhuje, aby se nově hlasovalo kvalifikovanou většinou. Při rozhodování by 60% členských států reprezentujících 60% obyvatel EU mohlo zbývající země přehlasovat.

I když to tak na mnoho laiků může působit, nejde o bezvýznamnou změnu. V rámcové směrnici od DPH jsou definovány minimální procentní výše snížené a základní sazby daně a také seznam zboží a služeb, které jsou zdaňovány základní nebo sníženou sazbou. Vzhledem k tomu, že DPH se započítává do cen pro konečné spotřebitele, má zařazení jednotlivých komodit do tabulky pro sníženou nebo základní sazbu zásadní význam na jejich prodejnost.

Při jednomyslném hlasování se Radě ministrů financí podařilo vyjednat ve znění směrnice kompromisní znění, které umožňuje v jednotlivých členských státech uplatňovat DPH ohledem na potřeby domácích firem a kupujících. Tato různost je však Komisi „trnem v oku“. Cestou změny způsobu hlasování ve výboru pro výklad směrnice chce přinutit státy, které některé komodity zdaňují méně, k tomu, aby své občany a firmy daní zatížily více. Při jednomyslném hlasování to možné není. Pokud by způsob hlasování byl změněn na většinový, mohly by k tomu být rebelské země donuceny.

O tomto návrhu změny směrnice o DPH jsme hlasovali na plénu europarlamentu. Hlasoval jsem proti této skryté formě vytunelování práva veta v daňových otázkách. Návrh změny směrnice pokládám za odporující Smlouvě o EU a smlouvě o fungování EU, který na úrovni unie plní stejnou funkci jako v národním státě ústava.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: PV

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

SPOLU: Rok po ekologické havárii na Bečvě chceme znát jasné viníky

22:21 SPOLU: Rok po ekologické havárii na Bečvě chceme znát jasné viníky

Je to rok od ekologické havárie na řece Bečvě, při které jedovaté chemikálie zamořily 40 kilometrů t…