A není divu, neustálé střídání vlád, odsouzení bývalého prezidenta Nicolase Sarkozyho nebo hluboká ekonomická krize si právem zaslouží zvýšenou pozornost. Nebýt ale chaosu v zemi galského kohouta, titulní strany by pravděpodobně plnila situace v Německu. Tamní poměry totiž nejsou o moc lepší.

Poslední průzkumy poukazují na to, že by pravicová Alternativa pro Německo (AfD) získala rekordních 26 % hlasů a s přehledem by vyhrála volby. Vedoucí pozici si nejsilnější opoziční strana udržuje dlouhodobě, a od únorových voleb do Německého spolkového sněmu jen posiluje. V Sasku-Anhaltsku a Meklenbursku-Předním Komořansku, tedy bývalých spolkových zemích Německé demokratické republiky, preference AfD dokonce atakují hranici 40 %. Alternativě pro Německo se ale daří i na západě země. Komunální volby v Severním Porýní-Vestfálsku, nejlidnatější spolkové zemi s pětinou všech obyvatel Německa, letos v září sice vyhrála Křesťanskodemokratická unie (CDU), ale AfD skončila s takřka trojnásobným výsledkem oproti minulému volebnímu klání.

Pravicová AfD, kterou opakovaně veřejně podpořil Elon Musk, se těší rostoucí popularitě hned z několika důvodů. Ty se částečně shodují s tématy letošní předvolební kampaně, zejména pak s nespokojeností s migrační politikou, integrací migrantů do německé společnosti, nebo bezpečností (jak vnější, tak vnitřní). Vítězná CDU/CSU v čele s kancléřem Friedrichem Merzem ve volebním souboji uspěla právě díky závazku, že přijme opatření vedoucí k omezení migrace. Stěžejním slibem bylo ale i to, že pokud ve volbách zvítězí, nastartuje německou ekonomiku.