Ministr obrany Martin Barták

Odsuzování spojeneckého úsilí v Afghánistánu se stalo téměř morální normou. Vyvolat negativní reakci proti válečným operacím je tak snadné, neboť válka sama je bezpochyby tím nejvíce negativním rysem lidství. Někdy však diplomacie a ústupnost nestačí. V průběhu své kariéry, pro niž se podpora našich jednotek v Afghánistánu stala ústředním motivem, jsem mnohokrát zdůrazňoval historické okamžiky, kdy zejména v této zemi bylo potřeba pozdvihnout zbraně. (...)

Před chvílí jsme hovořili o připomínání významného výročí. Dovolte mi zmínit ještě jedno březnové datum, a to 17. březen 2008. Tehdy padl v boji s Talibanem v provincii Hilmad náš voják, zrovna v ten den 17. března, Milan Štěrba a další byli těžce zraněni, z nichž nejhůře náš voják Jiří Šans. Nasadili svoje životy a nikdy nezpochybňovali zájmy, které hájili. Tahle země bude nadále zemí svobodných lidí, pokud zůstane zemí lidí statečných. To kdysi řekl Almer Davis, válečný novinář, a přítel F. D. Roosevelta. (...)

Představte si, že váš syn nebo vaše dcera se vypraví na exotickou dovolenou třeba na Bali. Užívá si pláží, slunce a klubů. Jednoho z nich pak i večer 12. října roku 2002 místo svého potomka si na letišti vyzvednete balíček se zakrvácenou botou a hodinkami. Nebo si představte ráno, kdy se chystáte třeba i vy do práce. Stejně jako každý den dojedete autem na stanici a nasednete na příměstský vlak. Je 11. března 2004 a vaše kancelář se nachází v Madridu.

Dámy a pánové, já vám děkuji a věřím, že zodpovědně posoudíte tento velmi úsporný návrh, jehož nepřijetí by nás zařadilo do opravdu velmi malé skupiny všech přispěvatelských zemí, kterých je přes 40, které nenavýšily svůj příspěvek pro rok 2010, protože právě rok 2010 je tím rokem, kdy je to potřeba pro tuto misi.