Přestože byla po roce 1989 přijata řada legislativních změn a dalších opatření za účelem nápravy křivd způsobených minulým režimem, v některých oblastech je negativní dopad předlistopadové éry patrný dodnes. Jednou z nich jsou i vlastnické vztahy.
Původním vlastníkům pozemků či jejich potomkům byl sice v rámci restitucí znovu umožněn výkon vlastnických práv, řada z těchto pozemků však byla v období 70. až 90. let minulého století dotčena výstavbou hl. m. Prahy. „Jižní Město vznikalo na vyvlastněných polích, kde rodiny sedláků hospodařily po staletí. Ačkoliv byly rodinám v 90. letech pozemky vráceny, většina z nich je nyní pod městskými chodníky, silnicemi, parkovišti nebo parky,“ vysvětlil Ondřej Prokop (ANO), místostarosta MČ Praha 11 pro majetek a investice. Nyní tak původní zemědělská půda slouží jako nedílná součást mnoha pražských sídlišť běžně využívaná místními obyvateli, ovšem bez souhlasu vlastníků. Ti přitom jako jedinou kompenzaci za užívání pozemků bez právního důvodu mohou po městských částech požadovat vydání bezdůvodného obohacení.
Hned několika takovým žalobám musela čelit i Praha 11, pozemky v soukromém vlastnictví s funkcí veřejných prostranství navíc představují velký problém z hlediska údržby: úklid sněhu či posečení trávy závisí pouze na dobré vůli vlastníka.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.



