Začínám mít opravdu strach, jak to s novým stavebním zákonem dopadne. Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš si protiřečí v téměř každém odstavci. Chce zachovat desítky dotčených orgánů s vlastním razítkem, přitom má platit princip jeden úřad jedno razítko? Proč je nový stavební zákon dost dobrý pro dálnice a už ne pro občana? Přečtěte si víc.

Ivan Bartoš: Chceme zrušit i tzv. institucionální integraci. Podle nového stavebního zákona měl totiž stavební úřad sám převzít rozhodování, které se týkalo například ochrany vod, ochrany památek, lesů apod.

Jak je to ve skutečnosti: Dotčené orgány jsou ona razítka, která si dosud musel stavebník sám vyběhat – tedy například vodohospodáři, památkáři, hygienici, dopraváci…A aby ta razítka, z nichž často některá propadnou, než je stihne stavebník získat, už nebyla, měli se jejich nositelé začlenit do stavebních úřadů. Stavební úřady pak měly fungovat tak, jak kdysi v historii fungovaly – jako svéprávná instituce, která sama vyřeší všechny rozpory, jež mezi těmito ochránci veřejných zájmů zákonitě vznikají, a vydá stavebníkovi jasnou zprávu – můžeš stavět nebo ne. I Bartošův vládní materiál upozorňuje, že bez integrace budou prodlevy ve stavebním řízení pokračovat. Pan ministr hovoří o procesní integraci, ale na otázku, kdo tedy bude řešit rozpor mezi dvěma samostatnými razítky, není odpověď!