Anketa

Považujete Ukrajince za bratrský národ?

Ano

3%

Ne

95%

Nevím / Je mi to jedno

2%

hlasovalo: 11846 lidí

Předseda Evropské rady Antonio Costa oznámil, že EU se blíží dohodě o ruských aktivech. A jednání prý budou probíhat tak dlouho, dokud nebude vše definitivně dojednáno. Definitivní verdikt by měl padnout na summitu 18. prosince, kam už za Česko pravděpodobně pojede Andrej Babiš jako premiér. Belgie, která zmrazená ruská aktiva formálně spravuje, však trvá na tom, že chce záruky pro případ, že bude Rusko chtít své majetky zpět. Agentura Reuters připoměla, že celkově jde asi o 210 miliard euro.

Vedoucí představitelé EU se už 23. října zavázali financovat Kyjev v příštích dvou letech, protože Ukrajina bojuje proti ruské invazi a finanční příspěvky USA vysychají.

„Nyní pracujeme na doladění právního a technického řešení, které by mohlo získat souhlas alespoň kvalifikované většiny členských států. Myslím, že jsme velmi blízko k nalezení řešení,“ řekl Costa. „Podle mě je jisté, že 18. prosince přijmeme rozhodnutí. Ale jak jsem se bavil se svými kolegy, pokud to bude nutné, budeme pokračovat 19. nebo 20. prosince – dokud nedosáhneme pozitivního závěru,“ pokračoval Costa.

Udržování financování a bojů na Ukrajině je pro EU klíčové, protože blok vnímá ruskou invazi na Ukrajinu jako hrozbu pro svou vlastní bezpečnost. Většina zemí EU se domnívá, že dokud bude Moskva vojensky angažovaná na Ukrajině, nezaútočí na žádnou zemi EU, což dá Evropě čas na přípravu obrany.

Komise chce Ukrajině poskytnout reparační půjčku až do výše 165 miliard eur tak, že požádá všechny instituce v zemích EU, které drží ruskou hotovost, aby ji vyměnily za dluhopisy EU s ratingem AAA vydané komisí. Hotovost by pak Ukrajině putovala ve splátkách během následujících dvou let. Aby se rozložilo riziko ruské odvety, Belgie chce, aby další země G7, které drží ruská suverénní aktiva, jako je Británie, Kanada nebo Japonsko, udělaly to samé.

List Guardian v pondělí informoval, že Londýn je připraven předat 8 miliard liber aktiv zmrazených v Británii na podporu Ukrajiny.

Kanada v říjnu uvedla, že takovou možnost prozkoumá. Japonsko neupřesnilo, jaké kroky podnikne na podporu Ukrajiny, ale zároveň popřelo informaci kolující ve veřejném prostoru, že odmítlo žádost Evropské unie o připojení se k plánům na využití zmrazených ruských aktiv.

Mezitím se zdá, že Ukrajina jako celek, i sám prezident Volodymyr Zelenskyj, jsou pod velkým tlakem. Na frontě Rusové dál na bránící se Ukrajince tvrdě tlačí. Ale nejvyšší vojenský velitel Ukrajiny Oleksandr Syrskyj oznámil, že Ukrajinci získali zpět pod svou kontrolu část Pokrovsku.

Podle Syrského Rusko zvyšuje koncentraci svých vojsk v sektoru Pokrovsk, kde je nyní nasazeno více než 155 tisíc vojáků. Je zde prý nasazeno i 40 až 50 procent všech klouzavých bomb KAB, které má Rusko k dispozici.

Anketa

Bojíte se, že Andrej Babiš jako premiér okrade stát ve svůj prospěch?

Bojím se toho

2%

Nebojím se toho

97%

Nevím / Je mi to jedno

1%

hlasovalo: 20945 lidí

„Obrana Pokrovska pokračuje,“ řekl Syrskyj a poznamenal, že ukrajinské síly od poloviny listopadu znovu získaly zpět asi 13 kilometrů čtverečních z celkových 29 kilometrů čtverečních města. Dodal, že se očekává, že počet ukrajinských vojáků nasazených v tomto městě se zvýší.

Poznamenal také, že sousední město Myrnohrad není obklíčeno, ačkoli logistika se stala obtížnější.

Vedle toho se zdá, že se Ukrajincům daří i v Kupjansku.

„Situace ruské posádky v západní části města, která je stále v operačním obklíčení, se nadále zhoršuje. Ruské velení vyhlásilo informační blokádu,“ padlo na účtu AMK Mapping, na kterém autor pracuje s informacemi z otevřených zdrojů, jako jsou např. některé dostupné satelitní snímky.

„Jak jsem psal ve svém posledním příspěvku, ukrajinským silám se podařilo zablokovat poslední zásobovací trasu pro ruské jednotky v západním Kupjansku, která vede podél západního břehu řeky Oskil. V důsledku toho musí být veškeré zásobování posádky zajišťováno pomocí dronů, ačkoli to v tomto sektoru není nový jev. Ukrajincům se však nepodařilo konsolidovat a Rusko útoky v této oblasti z velké části odrazilo,“ zaznělo také.

Situace v ostatních částech západního Kupjansku zůstává velmi proměnlivá a dynamická. Ukrajinští a ruští vojáci nadále drží pozice, které se vzájemně překrývají, což vede k mnoha střetům menších skupin vojáků válčících stran.

 

Update on the situation in Kupyansk:

The situation continues to deteriorate for the Russian garrison in the western part of the city, which remains operationally encircled. An information blackout has been imposed by the Russian command, with information sharing resulting in… https://t.co/g3xsC5amoA pic.twitter.com/0FNV3Rx63r

— AMK Mapping ???? (@AMK_Mapping_) December 10, 2025

 

A Zelenskyj připustil, že může uspořádat volby i během války, což je požadavek, který 47. prezident USA Donald Trump vznáší od chvíle, co se vrátil do Bílého domu. Kvůli nekonání voleb během války označil Zelenského i za diktátora. Ukrajinský zákon o válečném stavu a mobilizaci říká, že během války nelze uspořádat volby. Zelenskyj však po takřka roce oznámil, že je připraven ustoupit tlaku Donalda Trumpa a uspořádat volby. Žádá však, aby západní partneři zajistili jejich bezpečnost.

Anketa

Líbí se vám, jak jsou v Praze pojímány oslavy 17. listopadu?

Líbí

2%

Nelíbí

97%

Nevím / Je mi to jedno

1%

hlasovalo: 20625 lidí

„Žádám nyní USA o pomoc a říkám to otevřeně. Společně s našimi evropskými partnery můžeme zajistit bezpečnost potřebnou ke konání voleb. Pokud se tak stane, Ukrajina bude připravena uspořádat volby v příštích 60 až 90 dnech,“ řekl Zelenskyj. Na prezidentova slova upozornil server Kyiv Independent. „Jsem připraven uspořádat volby,“ oznámil Zelenskyj.

Vyzval zákonodárce, aby vypracovali legislativní návrhy, které by umožnily změny volebního zákona během stanného práva.

„Čekám na návrhy od našich partnerů, očekávám podněty od našich zákonodárců a jsem připraven jít k volbám,“ řekl Zelenskyj.

Podle nedávného průzkumu Kyjevského mezinárodního sociologického institutu je uspořádání voleb během války nakloněno jen asi 22 procent dotázaných. 63 procent dotázaných má za to, že by na volby mělo dojít až po válce.

Psali jsme:

Herec Dvořák byl na Ukrajině. Hned za hranicemi to přišlo

Macron hraje hry kolem Ukrajiny a doma mu hrozí průšvih

Oni na nás kašlou. Evropští lídři potichu k Ukrajině

Zelenskyj na roztrhání. Dnes má jednat v Londýně