Vážený pane předsedo, dámy a pánové, hezké odpoledne. Já vystupuji k tomuto zákonu zde ve sněmovně již potřetí a vím, že moje vystoupení je vlastně zbytečné. Vím, že většina z vás je rozhodnuta přehlasovat veto prezidenta a tento zákon ušitý na jednoho člověka, na pana Babiše, definitivně schválit. Nechci se opakovat. Většinu argumentů proti tomuto právnímu paskvilu jsem již několikrát řekl, ale přesto mně dovolte ještě pár poznámek.

Začnu citátem našeho pana premiéra. Našeho pana premiéra naší společné koaliční vlády ze 17. dubna loňského roku z pořadu Partie na Primě. Citace zní: "Chci jenom říci, že ten zákon nebude působit zpětně. Měl by působit pro nově jmenované ministry v budoucnu. Tak je to, myslím, v pořádku."

Ano, toto řekl náš premiér a o pár měsíců později bojuje za to, aby zákonodárci přehlasovali veto prezidenta a zákon mohl platit už pro tuto vládu. Pro stávající ministry.

Pan premiér, který v roce 2013 při skládání této vlády velmi dobře věděl, koho posílá na pozici ministra financí, kdo má být jeho partner, o kterém všichni občané naší země věděli, co vlastní a jak se k tomuto majetku dostal. A hlavně, kdo mu tu vládu kvůli vnitrostranickým sporům nakonec vlastně zachránil. Dnes už samozřejmě zapomněl na to, co se stalo v roce 2013.

Dnes už ani neví, co říkal loni v dubnu v televizi celému národu. Klidně se rok před koncem volebního období podle našeho názoru jinak velmi úspěšné vlády otočí ke svému koaličnímu partnerovi a spojí se s Miroslavem Kalouskem. Miroslav Kalousek se mě ptal, jak budu dlouho hovořit, že má nějaké jednání. Říkal jsem mu, že zhruba půl hodiny, je škoda, že neposlouchá. Proč se tak stalo, dámy a pánové? Vždyť to moc dobře víte. Pro záchranu starých pořádků, vše pro záchranu starých vazeb.