Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, paní ministryně slibovala na rozpočtovém výboru, že si připraví nějaké grafy a obrázky, tak jsem se inspiroval. Začnu svůj přednes klasickým výrokem Andreje Babiše z roku 2011. Deficit je ztráta. Kdyby mi někdo sestavil byznys plán se ztrátou, tak ho vyhodím. To je asi dobrý příklad, jak se proměnil přístup Andreje Babiše k sestavování rozpočtu od té doby, co začal být politikem a vlastně od vyrovnané hospodaření státu přestal usilovat.
Dále bych navázal reakcí na pana prezidenta Zemana, který se tady rozplýval nad manažerským uměním paní ministryně financí. Bohužel já to nevidím tak optimisticky. Tam je obrázek, který jsem ukazoval včera na tiskové konferenci. Ono to snížení deficitu se stalo jenom díky tomu, že příjmy a bohužel jenom odhadované příjmy státního rozpočtu stouply o 33,7 mld. Kč, a na základě příjmů vyšších o 33,7 mld. vláda snížila plánovaný deficit o miliard deset. Tzn. 2/3 si nechala na vyšší výdaje, o 1,3 příjmů snížila deficit.
Mně to přijde poměrně dost málo vzhledem k tomu, že už v červnové verzi rozpočtu, tak jak ho připravilo Ministerstvo financí, byly velmi výrazně rostoucí příjmy, a vzhledem k tomu, že ekonomická situace a především predikce přestává být tak optimistická. Ostatně hodnocení odhadu příjmů se mění z realistického na mírně optimistické. V případě, že se ekonomická situace zhorší a třeba čísla z Německa naznačují, že příští rok nemusí být tak růžový, jako rok loňský nebo letošní, tak hrozí ten deficit vyšší.
Dále k obecné ekonomické situaci k rozpočtu. U nás stále trvá obrovské zdanění práce, které je vyšší než třeba ve Švédsku. Švédsko, které je často udáváno jako příklad socialistické ekonomiky s progresivním zdaněním atd., tak má nižší zdanění práce než Česká republika, a vláda s tím, přestože příjmy extrémně razantně rostou, nedělá vůbec nic. Myslíme si, že zdanění práce v ČR je potřeba snížit. Nyní naopak roste skrz to, jak rostou platy, tak ta sleva na poplatníka vede k tomu, že víc lidí se posouvá do, řekněme, vyššího pásma v rámci konstrukce zdanění práce. Reálné zdanění práce procentuální v České republice v posledních letech roste.
Dále jedno číslo, které je mírně pozitivní (Řečník ukazuje graf.), ale v celkovém kontextu jen velmi mírně. Je to podíl kapitálových výdajů versus podíl provozních výdajů.
Ten podíl mírně narostl z 6,6 % v tomto roce na 8,1 % v roce příštím. Nicméně jak říkal například kolega Kalousek, stále ten podíl je extrémně nízký ve vztahu k minulosti a naše obava je v tom, že se ty kapitálové výdaje nepodaří realizovat. Když Nejvyšší kontrolní úřad hodnotil státní závěrečný účet za minulý rok, tak konstatoval, že jen 50 % plánovaných investic se podařilo realizovat. Ono to číslo, ten podíl kapitálových výdajů v plánu a v realizaci byl o něco vyšší díky převodům z minulých let a těm nespotřebovaným náhradám. Nicméně přesto to bylo 50 % těch plánovaných a jenom 80 % v agregátu v tom výsledku. Takže to, že vláda píše výrazně vyšší kolonku pro kapitálové výdaje, bohužel nezaručuje, že se reálně stanou. A ostatně výroky ministryně financí ze včerejší schůze naznačují, že vláda asi už dopředu počítá, že se ty investice realizovat nepodaří, jelikož ministryně slibovala včera, že ten rozpočet nakonec bude vyrovnaný. A ty vyrovnané rozpočty byly v převážné většině díky tomu, že plánované investice se nestihly, takže potom ty peníze se neutratily. Ale to přece je špatná zpráva. Myslím, že pan Babiš, kdyby sestavil někdy byznys plán, že se má postavit nová fabrika a na konci by přišel ředitel, co to má na starosti, s tím, že fabriku nepostavil, ale zbyly mu peníze, tak by asi pochvalu ani odměny nedostal.
Další zásadní problém české ekonomiky je ten, že vůbec neadresuje systematicky digitalizaci. Celková úroveň digitalizace ekonomiky zaostává za mírou digitalizace v České republice proti většině zemí EU. Nicméně digitalizace státní správy je na tom daleko hůř. Tam začíná být obrovská disproporce mezi výkonností české ekonomiky a mezi výkonností státní správy. A v tom rozpočtu se tenhle problém vůbec neadresuje a nevidíme žádný plán vlády, jak systematicky vylepšit tuto pozici. Ostatně hezky ilustruje ten stav digitalizace v české veřejné správě to, že na plénu Poslanecké sněmovny není možné udělat normální prezentaci, musíte tady ukazovat nějaké papíry, což je úplně absurdní. I zastupitelstvo Prahy zvládá umožnit zastupitelům udělat na plénu prezentaci. Myslím, že v roce 2018 by to měl být základ pro nějakou racionální debatu.
Potom poslední číslo (poslanec ukazuje plénu papír s dalšími přehledy) ve vztahu k rozpočtu, které je alarmující, je vývoj odlivu zisků z České republiky. A pokud se nám nepodaří dlouhodobě vyřešit tenhle problém a začít ty nůžky trochu zavírat, tak prostě nevyrovnáme to hospodaření státu v dlouhodobém horizontu nikdy. Budeme asi schopni dělat někdy v dobách konjunktury rozpočty vyrovnané, ale v dobách krize pak budeme mít prostě tak obrovské deficity, že nikdy vlastně to hospodaření státu v rámci celého toho ekonomického cyklu nevyrovnáme. V roce 2017 podle statistického úřadu byl odliv zisků do jiné země z České republiky 310 miliard korun, což bylo nejvyšší číslo od roku 2000, předpokládám, že nejvyšší číslo v historii České republiky. Ten problém se stále zhoršuje. Zatímco v roce 2000 (poslanec ukazuje plénu další grafy) byl podíl hrubého národního produktu proti hrubému národnímu důchodu 98,2 %, tak v roce 2017 to bylo 93,8 %. Ten rozdíl znamená ten odliv kapitálu (poslanec ukazuje plénu další papír se statistickými údaji).
Mikuláš Ferjenčík
My už jsme se dostali v rámci Evropské unie - už prakticky jenom Irsko je na tom hůř, ale hůř v uvozovkách. Protože Irsko je ten typický daňový ráj uvnitř Evropské unie, který natáhl všechny ty korporace, které poskytují služby pro celou Evropskou unii, jako Facebook, Google, Apple a další společnosti. Takže Irsko si to může dovolit vzhledem k tomu, že vlastně od těchto firem oni vybírají daně z celé Evropské unie, což tu statistiku výrazně zkresluje. Ale naše ekonomika takhle strukturálně postavená není. A skutečně bez toho, aby vláda začala systematicky pracovat na tom, jak tomuto zamezit, respektive jak prostě buď hledat nové příjmy nebo jak podporovat segmenty ekonomiky, které do budoucna budou mít prostě větší podíl daní v České republice a menší podíl v cizině, tak skutečně dlouhodobě tu ekonomickou situaci veřejných financí nebude možné dát do pořádku. Prostě v dobách konjunktury, jako je dnes, budeme se plácat po ramenou, že si můžeme dovolit 8 % investic, a v dobách krize vlastně se dostaneme úplně do slepé uličky. Takže tohle jsou taková základní data k té ekonomické situaci a státnímu rozpočtu.
Na závěr mi dovolte představit návrh za klub Pirátů, jak dále v tomto prvním čtení s rozpočtem naložit. My obecně podporujeme, aby byl státní rozpočet vyrovnaný. Nicméně současně si uvědomujeme stávající politickou situaci. Stejně tak se obáváme, že i kdyby vláda přidala například těch 30 miliard, které chce pan kolega Kalousek, do kapitálových výdajů, tak to bude čistě virtuální číslo, protože ty stavby nejsou nachystané. Reálně to, že někde napíšeme číslo 30 miliard plus, nepovede k tomu, že bychom postavili dálnici za 30 miliard ani nic takového. Takže jsme navrhli kompromis, který jsme ochotni v prvním čtení podpořit, a to - ten návrh celý: Poslanecká sněmovna doporučuje vládě provést následující změny v základních údajích návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2019, a to: příjmy zachovat na dosavadní úrovni, tam prostě je to predikce, kde máme poměrně velkou důvěru v ten analytický tým na Ministerstvu financí, byť je potřeba říct, že je mírně optimistická. Dále za B. navrhujeme snížit výdaje o 23,7 miliardy korun, zachovat dosavadní úrovně kapitálových výdajů v absolutních číslech, zachovat dosavadní plánované úrovně zvýšení prostředků na vzdělávání, zachovat dosavadní plánované úrovně zvýšení prostředků na dopravní infrastrukturu, zachovat dosavadní plánované úrovně zvyšování platů nízkopříjmových zaměstnanců, myslí se státu. A za druhé Poslanecká sněmovna tímto stanovuje lhůtu pro předložení nového návrhu zákona o státním rozpočtu, a to dvacet dnů.
To číslo 23,7 miliard nespadlo někde z měsíce, je to číslo, které jsem prezentoval. Je to rozdíl mezi výdaji rozpočtu navrhovanými v červnu tohoto roku a v srpnu tohoto roku. Prostě my si nemyslíme, že za těch několik málo měsíců narostly potřeby státu o 23,7 miliardy. Jak jsme analyzovali ten rozpočet, tak těch 23,7 miliardy se tam prostě dá najít. My jsme analyzovali zhruba 10 miliard úspor, které navrhneme určitě jako pozměňovací návrhy, a dalších 12 miliard teď zkoumáme podrobněji, konzultujeme s ministerstvy. Ale jsme prostě pevně přesvědčeni, že ty úspory se najít dají bez nějakých větších škrtů. Je to jenom otázka politické vůle.
Dále pár poznámek k těm dalším doplňujícím bodům toho usnesení. Chceme zachovat kapitálové výdaje tak, jak jsou. Myslíme si, že ten nárůst je naprosto potřeba, a apelujeme na vládu, aby udělala maximum pro to, aby se skutečně ty výdaje realizovaly.
Chceme zachovat zvýšení prostředků na vzdělávání, to je kapitola, díky které jsme řekněme vůči tomu rozpočtu méně kritičtí, než bychom byli jinak. To razantní navýšení prostředků na vzdělávání je naše zásadní priorita a jsme velmi rádi, že se tato priorita v tom rozpočtu promítla. Vidíme to i jako investici do budoucna. Jsme rádi, že toto vláda navrhuje. Dokonce v některých kapitolách vidíme prostor i ještě pro vyšší zvýšení, byť už teď jsme s tím číslem poměrně spokojeni. A chceme zachovat růst platů těch nejhůře placených státních zaměstnanců. Typický příklad - zapisovatelé na soudech jsou vysokoškolsky vzdělaní pracovníci, kteří ale berou velmi nízké peníze v porovnání s jejich kvalifikací, a těch špatně placených profesí ve státě je celá řada. Myslíme si, že bylo rozumné, že vláda diferencuje to navyšování platů podle té základny a že ti nízkopříjmoví potřebují přidat víc než ti, co už mají dnes platy slušné. Takže toto naše usnesení reflektuje a já budu rád, pokud ho vláda vezme za své. Je to naše řekněme realistická pozitivní alternativa k tomu navrhovanému deficitu 40 mld. Myslíme si, že to je čistě otázka politické vůle a nemyslíme si, že je nutné se u státního rozpočtu opřít o hlasy KSČM. Děkuji za pozornost.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
