Každý člověk v České republice v průměru zaplatí za své zdraví 26 466 korun ročně.
Zdravotní pojišťovny na svůj provoz spotřebují 7,1 miliardy korun ročně. Dominantní složkou výdajů jsou výdaje na zdravotní služby, tedy na léčbu, které dosahují 267,5 miliardy Kč. Zdravotním pojištěním v roce 2017 projde 276,6 miliardy Kč a systém je finančně vyrovnaný, po stránce příjmů a výdajů. I tak v roce 2018 zvyšují zdravotní pojišťovny minimální měsíční zálohy na 2024 korun, což bohužel, mimo EET, také zaviní úbytek OSVČ, tedy plátců.
Vyměřovací základ pro výpočet záloh na zdravotní pojištění tvoří jednu polovinu dosažených příjmů po odečtení výdajů, ať už skutečně vynaložených, nebo uplatněných paušálem.
Sazba zdravotního pojištění je pak 13,5 % a násobí se právě částkou vyměřovacího základu a ten nemůže být nižší než minimální vyměřovací základ odvozený od průměrné měsíční mzdy, (která je v ČR údajně 29 979 Kč), resp. její poloviny, tedy částky 14 989,50 Kč, po zaokrouhlení 14 990 Kč (pro letošek 2017 platí 14 116 Kč). Tu tedy následně násobíme sazbou zdravotního pojištění 13,5 % a získáme minimální zálohu na zdravotní pojištění pro rok 2018 ve výši 2024 Kč (po zaokrouhlení na celé Kč nahoru).
Právě tato změna zvýší zálohu na pojistné na zdravotní pojištění i osobám bez zdanitelných příjmů (OBZP), která se od minimální mzdy odvozuje (13,5 % x 12 200 Kč). Dříve nazývaným samoplátcům tak vzroste minimální záloha z letošních 1485 Kč na 1647 Kč o 162 Kč.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV