Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové,
chtěl bych se k této problematice vyjádřit, i když už mnohé tady bylo přede mnou řečeno. Já jsem přesvědčen - nepůjdu do historie toho, jak to vzniklo, nebo už jsme tady i diskutovali, proč se ta změna provádí. Ale jsem přesvědčen o tom, že si Senát nesprávně tu novelu vyložil, resp. položil nepřiměřený důraz na možnost, že se ta novela dotkne i jiných plátců než zamýšlených lodníků v Nizozemském království.
Novela se v žádném případě nevztahuje a nemůže vztahovat na cizí státní příslušníky, kteří jsou zaměstnáni u zaměstnavatele na území České republiky v tzv. hlavním pracovním poměru, a to ani nebylo nijak zamýšleno. V rámci Evropské unie platí pouze jedno místo pro výběr sociálního a zdravotního pojištění. Zaměstnanci - cizinci v České republice je sociální a zdravotní pojištění sráženo zaměstnavatelem a odvedeno České správě sociálního zabezpečení resp. na zdravotní pojišťovnu. V České republice toto procento představuje 34 %.
Účelem novely rozhodně není zkoumat, jaká je sazba odvodů v zahraničí, jak to prezentuje ve svém zamítavém stanovisku Senát. Novela se netýká ani toho, zda v České republice pracuje Němec, Polák, Slovák. Vždy za něj bude český zaměstnavatel odvádět sazbu 34 %, takže cizinec pracující v České republice platí sociální a zdravotní podle českých sazeb a daň z příjmů ze superhrubé mzdy podle našich zákonů.
Ustanovení novely se týká výhradně českých pracovníků pracujících v zahraničí a danících daní z příjmů v České republice, a to je známo právě u těch zmiňovaných nešťastných lodníků, kdy v článku 16 té mezinárodní dohody uzavřené mezi ČSSR a Nizozemským královstvím je v bodě 3 výjimka, že jedině lodníci daní příjem podle místa bydliště. Jedná se tedy o výpočet superhrubé mzdy stejným způsobem jako zaměstnancům pracujícím u zaměstnavatele na území České republiky, avšak se sazbou, kterou český občan odvedl v zahraničí u zahraničního zaměstnavatele. Uvedenou skutečnost bude tento zaměstnanec prokazovat potvrzením, které mu buď vydá jeho zaměstnavatel, nebo příslušný správce daně. Administrativní náročnost z tohoto opatření nebude nijak vysoká.
Možná bych se zmínil o tom, že závěr, který si k předmětné novele učinil Senát, se může v menší míře, abych byl upřímný, týkat cizích státních příslušníků, kteří pracují jak v místě svého bydliště, tak příležitostně - a to je třeba zdůraznit - příležitostně mají příjmy ze závislé činnosti v České republice. Když jsme se zamýšleli nad tím, kdo by to teoreticky mohl být, napadli nás třeba vysokoškolští pedagogové, kteří přednášejí jak v Česku, tak na Slovensku. Ale chtěl bych tady konkretizovat, ať je jasné, o čem mluvíme, i výši těch daňových nákladů. Daňový základ na Slovensku nebo daňová platba sociálního a zdravotního pojištění je 35,2 %, v Česku 34 %, tzn. ten rozdíl je 1,2 %. Pokud se podíváme do ostatních zemí Evropské unie, vzhledem k tomu, že Česko má v podstatě jedno z nejvyšších daňových zatížení v EU, tak v Rakousku, v Polsku, tam se to pohybuje kolem 20 %, takže i tihle lidé by na téhle novele vydělali.
Shrnuto. Poslaneckou sněmovnou přijatá novela zákona o dani z příjmů upravující text ustanovení § 6 odst. 13 citovaného zákona, která byla Senátem zamítnuta, nedopadá nijak na cizí státní příslušníky pracující u českých zaměstnavatelů, kteří jsou v tzv. hlavním pracovním poměru. Domnívám se, že riziko určité nejasnosti či komplikovanosti předmětné novely je přijatelné s ohledem na to, jak významné části českých obyvatel v zahraničí tato novela pomůže. Proto navrhuji, abyste hlasovali pro opětovné přijetí této novely, a zamítavé stanovisko Senátu tak přehlasovali.
Děkuji.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
