Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové,

já se v tom svém vystoupení nebudu pouštět do polemiky s kolegy, kteří, řeknu, tady mluvili o zemědělství, zdravotnictví, školství. Budu se soustředit na to, co je předmětem dnešního jednání. A předmětem dnešního jednání je žádost vlády České republiky podle ústavního zákona o bezpečnosti České republiky o prodloužení doby nouzové stavu. To je to meritum věci, ke kterému bychom se měli vyjadřovat a které je předmětem našeho dnešního jednání.

Dovolím si jako poslanec polemizovat, věřím, že zase pouze věcně a úplně apoliticky, a věcně právně argumentovat kolegům z řad poslanců. A dovolím si, teď se střelím do vlastního kotníku, jako právník okresního formátu polemizovat se ctihodnými ústavními právníky, kteří vyjadřují nad postupem vlády, zejména nad onou dobou, na kterou je žádost podávána, podiv a označují ji za protiústavní či protiprávní.

Takže shrnu ryze právní argumenty, pro které žádost vlády za protiprávní nepovažuji. U některých těch argumentů budu citovat, u nich budu pouze hledět do podkladů.

Ten první argument je ten, že je nutné si uvědomit, jaká je struktura článku 6 odst. 2 ústavního zákona o bezpečnosti České republiky.