Richterová (Piráti): V Česku poplatky pohltí až polovinu majetku

Ještě jednou dobrý den všem. Já bych ráda navázala v takovém pirátském bloku, protože paní poslankyně Hana Ančincová, která se věnuje té oblasti za nás nyní nejvíce, popsala velice podrobně ty pozměňovací návrhy. A já je opravdu velmi doporučuju vaší pozornosti, ale současně tím, že to má opravdu veliké celospolečenské souvislosti, tak bych ráda poprosila, abyste ještě chvilku nám věnovali. U těch penzijních fondů může jít o ekonomickou reformu v podstatě největšího rozsahu, co se tady za poslední roky stala.

Může vám to znít jako přehnaná slova, ale když se podíváme na to, co zaznělo například ve studii institutu CERGE týkající se právě českých penzijních fondů, nazvané Klienti penzijních fondů v pasti nízkých výnosů a vysokých poplatků – publikovali ji tento leden ekonomové Lukáš Nádvorník a Filip Pertold – tak je zjevné, že návrh, který jsme jako Piráti tady ve Sněmovně představovali už v květnu 2025, návrh, který nyní vlastně ocenila paní ministryně financí Schillerová – to zase oceňuji já, myslím si, že takováto spolupráce je korektní – tak tento návrh se opírá o jasná data.

Je to jasně podloženo čísly a tím, že současný český kapitálový pilíř penzijního spoření zkrátka neplní svoji funkci, vyžaduje od občanů nerealisticky vysoké vklady, protože tam jsou extrémně nízké efektivní výnosy. To jsou pak konkrétní příklady ze životů lidí, které znamenají příliš vysokou poplatkovou zátěž pro české střadatele. Lidé v Česku za to nemůžou, že jsou pro ně pravidla nastavena tak nevýhodně. To nastavil stát a fondy to využívají na maximum. Takže proto je nutná zásadní revize.

Nyní opět cituji z té studie IDEA CERGE: „Protože při zachování současného stavu hrozí, že poplatky připraví klienty fondů až o polovinu jejich výnosů.“ Na to za Piráty opakovaně upozorňujeme a u typických vkladů pak ta polovina znamená půl milionu korun, které by mohli mít navíc na postupné přilepšení k důchodu a nemají, protože jim to, lidově řečeno, sežerou poplatky.

Ještě jednu věc ocituji ze studie IDEA CERGE, a sice že: „Kvůli nízkým výnosům a vysokým nákladům musí průměrný klient v Česku vkládat až desetkrát více prostředků než klient slovenských indexových fondů, aby dosáhl stejné renty.“ Takže desetkrát vyšší vklady pro stejný výsledek, pro stejnou rentu z toho spoření. To je věc, co prostě není fér. Schválně jsou srovnáváni Češi a Slováci, blízké národy, národy s obecně podobným společenským i ekonomickým systémem, aby na tom bylo zjevné, že jediný rozdíl jsou pravidla hry, pravidla hry pro penzijní fondy.

V Česku tedy poplatky pohltí až polovinu majetku. Co to znamená? Že v horizontu desítek let lidé přicházejí opravdu o stovky tisíc korun. Tím řešením, které jsme my jako Piráti navrhli, by v průměru mohli klidně mít o půl milionu korun více při průměrné úložce dva tisíce korun měsíčně. Tohle je nesmírně důležité pro debatu o penzijních fondech, že běžný člověk, který si spoří, zodpovědně se chová a chce, aby potom k důchodu mohl ty dva tisíce, čtyři tisíce měsíčně mít navíc, je dneska zkrátka brán na hůl. My nechceme, aby fondy braly lidi na hůl, my chceme, aby vydělávaly lidem, ne na lidech. To mně přijde naprosto zásadní.

Právě proto jsme předložili naše dva pozměňovací návrhy. Vy o nich, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, budete dnes hlasovat. Protože z úst dvou zástupců hnutí ANO, paní ministryně Schillerové a pana místopředsedy Patrika Nachera, zaznělo, že sice s tím návrhem vlastně souzní, věcně souhlasí, ale dnes ho nepodpoří, tak bych ráda přispěla k tomu, abychom vás i našimi argumenty za Piráty přesvědčili, že příště už to opravdu projít má. Protože návrh na snížení poplatku zhruba na polovinu už jste tady, vážené kolegyně a vážení kolegové, právě měli přinejmenším v květnu 2025. Bohužel spousta z vás tu věc zamítla. Mě to tehdy velmi mrzelo, ale je celkem běžné, že něco, co se postupně stává tématem, nejdřív unikne pozornosti spousty poslankyň a poslanců.

Takže ještě jednou, když si vezmete poplatky, které jsou u nás zhruba dvojnásobné než ve srovnatelných zemích, a to navrhované snížení z 0,8 na 0,4 procenta, tak myslím, že to je opravdu standardní mainstreamová věc. Potvrzuje to i to, že Česká národní banka k tomuto návrhu dala neutrální stanovisko. Jasně řekla: To by nerozhodilo ekonomiku a fungování fondů.

Druhá věc. Také je potřeba, aby fondy konečně dostaly šanci investovat chytře, aby mohly dávat... Zase, už to tady zaznělo velmi podrobně od Hany Ančincové. Já to jenom chci opravdu jaksi nasvítit ještě pro vaši pozornost. Jestli chcete, aby penzijní fondy mohly dávat nějakých 10 procent portfolia do private equity, do startupových fondů, jestli chcete, aby mohly koupit fond, který drží 20 různých investic, rozložit riziko, aby mohly pomoci financovat třeba domovy pro seniory nebo nějaké větší investiční aktivity, tak ano, tohle prosím podpořte v hlasování o našich pirátských pozměňovacích návrzích.

Nakonec konzervativní fondy v Česku by prostě nemusely být tak strašně konzervativní. Měly by mít šanci investovat až 30 procent do akcií. Proč? No, protože to pak je odhadovaný nárůst výnosů o 1,5 až 2 procenta ročně navíc při prakticky stejném nebo snad i nižším riziku. Proč nižším? Protože dluhopisy dneska nejsou jistota. Dluhopisy dneska neznamenají, že to bude tak strašlivě výhodné. Naopak, Nobelova nadace, která funguje roky – já jsem s ní argumentovala už při prvním projednávání v roce 2025 – má 55 procent portfolia v akciích. Nebo švédské penzijní fondy také.

Takže to jsou, myslím, naprosto věcné argumenty. Já tedy, protože si vážím práce ministerstva a práce odborníků, kteří připravují vládní návrh, nechci být přehnaně kritická k tomu, že to nejspíš dnes bude zamítnuto. Ale současně chci taky vyzdvihnout, že my jsme toto téma viděli jako první. Přinesli jsme ho sem do Sněmovny jako první politická síla a přijde mi fér, aby to tady takto jasně bylo řečeno.

Reforma, která se chystá, nesmí zapomenout na střadatele v konzervativních fondech. Je velice důležité, aby nebyli zamčeni v systému, který jim reálně přináší záporný výnos, dlouhodobě. Také chceme, aby dobře fungující penzijní fondy, peníze českých střadatelů, umožňovaly dlouhodobý spolehlivý rozvoj české ekonomiky. Takže nechceme, aby peníze Čechů, peníze Češek, které jim mají přilepšit v důchodu, protože ty fondy budou dobře nastavené, aby roztáčely kola ekonomiky jinde, aby končily na zahraničních burzách, když můžou pak dvojnásob pomoci i tady.

Možnost investovat do startupu, do private equity, je na západě úplně běžné. Právě proto, jaký to má pozitivní vliv na ekonomiky těch zemí, chceme to samé i pro Česko. Nejsou to tedy žádná abstraktní čísla. Jsou to konkrétní osudy lidí, kterým mohou pomoci dobře nastavené penzijní fondy.

Když si představíme třicetiletou zdravotní sestru Janu, která se vrátí po dvou rodičovských do práce, řekne si – budu si každý měsíc poctivě odkládat 1 800 korun nebo 2 000 korun na důchod – opravdu zodpovědně bude spořit, tak když jí dnes současný přístup českých penzijních fondů zbytečně ukrajuje z jejích výnosů, bere si velmi vysoké poplatky, a navíc má omezené možnosti investování, tak pro tu zdravotní sestru Janu, která se snaží, která dělá všechno správně tak, jak je jí to doporučováno, je prostě ve finále výnos o půl milionu korun nižší, než by mohl být po pirátských změnách.

My budeme pečlivě hlídat, bedlivě sledovat, aby změny, které chystá Ministerstvo financí, také lidem přinesly toho půl milionu korun, aby tam nebyly nějaké zbytečné vstřícnosti vůči pojišťovnám. Protože jediné, o co nám jde, je, aby ten systém fungoval férově, fungoval pro lidi, a půl milionu korun navíc, kdy pak člověk si může skutečně přilepšit k důchodu o několik tisíc měsíčně, je za nás veliká věc.

Tím, že to není žádný riskantní experiment, tím, že víme, že tedy nejenomže k tomu návrhu na snížení poplatků tehdy bylo jasné stanovisko České národní banky, že to prostě je funkční návrh, tak mě trošku přece jenom mrzí, že možnost udělat to rychle nebyla využita. Pomohlo by to lidem dříve, ta příležitost dnes je, naše pozměňovací návrhy jsou nahrané, jsou tam a my chceme, aby lidé viděli, že stát peníze, které mají jít přímo jim, zbytečně nebrzdí, ale pomáhá jim, aby byly zhodnoceny. Penzijní systém má vydělávat lidem, ne na lidech, penzijní fondy mají fungovat ve prospěch společnosti a ne jenom ve prospěch svůj. A samozřejmě nechceme, aby kvůli souvisejícím chaotickým změnám, například stavebního zákona, potom byly ohrožené i pozitivní dopady, třeba této chystané novely penzijních fondů.

Takže to je úplně poslední bod, který zmíním. Když vidíme, jak strašlivě nepromyšlený je stavební zákon, kolik chaosu vnese do fungování celé naší země, tak je veliká škoda a veliké riziko, že to potom bude moci oslabit pozitivní efekty reformy penzijních fondů, o které paní ministryně Schillerová říkala, že ji už velice brzy představí a že se v zásadě opírá o parametry a o principy, které jsme my za Piráty předložili už v květnu 2025. Proto tedy u stavebního zákona znovu apeluji: pojďme ho stáhnout, dneska se to má projednávat, uslyšíte všechny argumenty, proč je to riziko, proč je to nedomyšlené, proč to jenom rozvrátí obecně státní správu v naší zemi. Pojďme zrušit tuhle nepromyšlenou chaotickou novelu. Právě proto jsem také včera navrhovala vyřazení toho bodu – takže vyškrtnutí projednávání novely stavebního zákona z programu této schůze. A důležitý kontext k doplňkovému penzijnímu spoření je, že nebude-li možné pro penzijní fondy chytře investovat do nemovitostí, a bude-li tady rozvrácené stavební právo, tak prostě hrozí, že potenciál té novely penzijních fondů, která se chystá, nebude naplněn. To je škoda, je to zbytečné riziko. A když už se ten zákon otevírá, když už dnes vedeme debatu, tak byť bylo naznačeno, že ta skutečná reforma dnes dokonce dotažena nebude, tak já oceňuji, že parametry, vstupy, základní principy, které jsme za Piráty připravili, využity budou.

Tolik za nás, věnujte, prosím, těm dvěma pozměňovacím návrhům pozornost, opravdu si to zaslouží, pro lidi v této zemi je to až půl milionu korun pro běžného střadatele k důchodu navíc.